Doporučujeme
rodinny-erb.jpg

Rodinný erb

cena dohodou
Návštěvy:
Today: 16All time: 141330

Heraldická-znamení-Antilopa-(heraldická)

Jak napovídá jméno je toto monstrum s největší pravděpodobností odvozeno z antilop vyobrazených ve středověkých bestiářích a vnáší tak zmatek mezi reálné antilopy a zvířata jí podobné. Antilopu (Antelope, Antula, Antule, Aptalon, Aptalops, Autalops, Autula, Entulla) poznáme podle dlouhých zoubkovaných rohů otočené směrem dopředu vypadajících jako pily, takže jimi může kácet stromy a podle velikých kopyt, s obdivuhodnou rychlostí byla schopná úniku před lovcem. 

O antilopě se tvrdilo, že byla tak divoké zvíře, že jej lovci nebyli schopni chytit, kromě jediného okamžiku, kdy žíznivé zvíře přichází k řece Eufrat, aby se napojilo. Tehdy se její rohy zachytily v houštinách a lovci zaslechli její nářek, v tu chvíli získali možnost antilopu zabít. Antilopí rohy symbolizují Starý a Nový zákon a nabádají člověka vystříhat se všech zlozvyků. Zobrazování tohoto heraldického monstra bylo dlouho neustálené, někteří tvůrci zpodobňovali antilopu něco jako psa jíní skoro jako koně, ale nikdo nezapomínal na velké rohy.

Je paradoxní, že heraldická antilopa je jednou z nejvíce zobrazovaných oblud, ale jen v anglofonní oblasti. V heraldice kontinentální Evropy najdeme pouze jediný příklad, kdy někdo užíval ve svém erbu heraldickou antilopu, švýcarská rodina Windegg, která má ve svém zlatém štítě černou antilopu ve skoku.

Jindřich z Bolingbroke, pozdější anglický král Jindřich IV., proslavený pro svou rytířskost a statečnost, který se účastnil vojenských výprav společně s řádem Německých rytířů na Litvě a který navštívil Svatou zemi a českého krále Václava IV. na jeho hradě Točníku, si zvolil za svůj osobní badge stříbrnou antilopu se zlatými rohy a kly, zlatými kopyty, hřívou a chomáčem na ocasu. Na krku měla nasazenu zlatou korunu, ze které visel zlatý řetěz obtáčející antilopí záda.

Není stoprocentně jisté zda antilopa byl badge původně královský, někteří autoři tvrdí, že antilopa budoucí anglický král získal jako původní badge rodiny de Bohun a Jindřich ji přijal až po sňatku s jednou ze spoludědiček Humphreye de Bohun, hraběte z Herefordu, jiní prohlašují, že antilopa byla původně odznakem vévodů z Lancasteru (kadetské linie královské rodiny) a Jindřich ji získal po své matce Blance z Lancasteru spolu s vévodstvím.

Pravdou však je, že antilopa se stala královským badge a bohatě byla užívána králi Jindřichem V. a jeho synem Jindřichem VI. Edward Stafford, 3. vévoda z Buckinghamu, rytíř řádu Podvazku a Lord High Constable of England si rovněž zvolil za své osobní badge bílou antilopu, která měla stejné barvy jako původní badge Bohunů a na Stafforda padlo díky sňatku s jinou dědičkou tohoto starého anglonormandského rodu. Stafford rovněž díky svým politickým ambicím uplatňoval dědický nárok na anglickou korunu a jeho nezastřené užívání královské antilopy mělo za následek, že ho vznětlivý král Jindřich VIII. roku 1521 nechal popravit za velezradu.

Vévodův erb vyjadřoval nároky Staffordů na trůn naprosto jasně a nezastřeně, blason: Štít čtvrcený, 1. pole královský erb se stříbrným lemem říká, že vévoda je prapravnukem Anny, dcery Thomase Woodstocka, vévody z Gloucesteru a hraběte z Buckinghamu, syna krále Edwarda III., 2. pole Bohun, 3. pole Bohun diferencované třemi červenými hvězdami na kosmém břevně, 4. pole zlaté s červenou sníženou krokví (Stafford). Klenotem byl na zlatě korunované přilbici s přikrývadly pokrytými stříbrným labutím peřím podšitými červenou látkou, krk stříbrné labutě mezi křídly. Štítonoši dvě heraldické antilopy.

Jak známo nejvznešenějším klanem v Irsku jsou Geraldiniové, jejichž několik příslušníků se v průběhu tzv. Třicetileté války usadilo i v Čechách. Jedna z linií tohoto obrovitého anglo-saského rozrodu se jmenuje Carew podle hradu Carew Castle v hrabství Pembroke ve Walesu. Sir George Carew byl roku 1605 povýšen na Barona Carewa z Cloptonu a roku 1625 dokonce na hraběte (Earl of) z Totnes, zemřel bez potomků roku 1629. Erb Sira George Carewa je krásnou ukázkou heraldických antilop jako štítonošů, blason: Štít zlatý se třemi černými lvi v chůzi pod sebou s červenou zbrojí. Klenotem je na černo-zlaté točenici s černo-zlatými přikrývadly černý lev v chůzi s červenou zbrojí. Štítonoši jsou dvě červené heraldické antilopy se zlatými rohy, chlupy a zbroj. Hesla: En espérance je vis, Felice chi puo.

I v oblasti komunální heraldiky najdeme mnoho příkladů užití heraldické antilopy, např. roku 1959 získalo erbovní list město Haslemere, hrabství Surrey, v jehož klenotu vidíme rostoucí heraldickou antilopu z hradební korunyopírající se o hořící strážní koš.

Přesto, že doba tudorovských heroldů s jejich úžasnými a fantastickými monstry dávno pominula a většina z nich byla takřka zapomenuta, roku 1990 byla ke klasické heraldické antilopě přidána nová verze. 20. července 1990 udělila anglická heroldie erb Maurici Spenceru Hempsellovi, jednomu ze zakládajících členů londýnské ctihodné společnosti pojišťovacích agentů (The Worshipful Company of Insurers).

Za klenot nově vytvořeného erbu byla určena rostoucí heraldická antilopa s dračími křídly. Podle autora erbu nemá takto okřídlená antilopa jinou úlohu než dekorační, blason: Štít modrý se třemi zlatými bezanty nad sebou mezi dvěma zlatými kůly, na kterých jsou vždy čtyři kosmé nitě. Klenotem, na kolčí přilbě s modro-zlatou točenicí a modrozlatými přikryvadly, je rostoucí modrá heraldická antilopa se zlatou zbrojí a červeným jazykem, posypaná zlatými bezanty se zlatými dračími křídly se čtyřmi modrými kosmými nitěmi. Heslo: SEMPER CONARE černě na červeně podšité zlaté stuze.

Jiným příkladem okřídlené antilopy, tentokrát s orlími křídly, je erb udělený 30. prosince 2000 současnému velmi známému a úspěšnému heraldikovi, malíři a ilustrátorovi Bazi Manningovi. V klenotu erbu je vidět celá antilopa ve skoku nesoucí stříbrný štítek, okřídlená zlatými orlími křídly, blason: Štít zlatý s urpurovou hlavou štítu oddělenou pilovitým řezem (dva hroty), v hlavě štítu dva zlaté billety s modrými mlýnskými železy, hlavní zlaté pole poseto rovněž modrými mlýnskými železy. Klenotem, na kolčí přilbě se zlato-modro-purpurovou točenicí a přikryvadly purpurovo-modře polcenými podšitými látkou zlato-stříbrně polcenou, je na vršku porostlém zelenou trávou se šesti stonky Castilleja miniata s červenými květy. Uprostřed je okřídlení heraldická antilopa ve skoku červeno-purpurově dělená pilovitým řezem o dvou hrotech se zlatou zbrojí a zlatou hřívou a chlupy, v předních nohách nese na zlatém řemenu stříbrný štít. Heslo: SINE QUA NON, psáno střídavě purpurovými a modrými písmeny na stříbrné pásce červeně podšité.

Velmi podobnou figurou heraldické antilopě je ibex-kozorožec. Sám o sobě mezi heraldická monstra nepatří, protože je zobrazován podle skutečného zvířete. Přesto však najdeme v české heraldice erb, který byl 22. června 1556 udělen majestátem Adamovi staršímu Šturmovi z Hranic, blason: Štít červený a na něm kozorožec šedý mající spodní polovici těla stočenou na způsob rybího ocasu. Vpravo nad hlavou s rohy zlatá hvězda. Klenotem, na přilbě s červeno-stříbrnými přikrývadly a s růžovým věncem, jsou dvě otevřená orlí křídla červeno-stříbrně a stříbrno-červeně dělená a mezi nimi hůlka, kterou obtáčejí dva zelení hadi a na ní sedící holubice přir. barvy. 

 

Lze říci, že tato heraldická figura pod jménem „capricorn“ – kozoroh se dostala mezi nebeská souhvězdí a je zobrazována jako kozorožec s rybím ocasem.

 

Autor: heraldikaerby