Doporučujeme
rodinny-erb.jpg

Rodinný erb

cena dohodou
Návštěvy:
Today: 39All time: 159212

Erby-světová-válka-Pflanzer-Baltin

Rodina římsko-katolického vyznání původem z Křimic u Plzně.

Rakouský šlechtický stav spolu s čestným titulem "Edler von" na základě majestátu císaře Františka Josefa I. ze dne 26. října 1879 pro Wilhelma Pflanzera, císařsko-královského generálního auditora.

Rakouský stav svobodných pánů na základě přenesení jména, erbu a stavu svobodných pánů bezdětného císařsko-královského hejtmana I. třídy Josefa svobodného pána Baltina na svého synovce a syna předešlého, Karla šlechtice Pflanzera, c. a k. plukovníka generálního štábu, díky nejvyššímu rozhodnutí císaře Františka Josefa I ze dne 18. prosince 1897, plakat vydán ve Vídni dne  21. února 1898.

 

Erb (1879): Štít černý a na něm dva zkřížené meče se zlatými jílcy, záštitami a hlavicemi, na nich jsou položeny miskové váhy v rovnováze, vše zlaté. Klenotem, na korunované turnajské přilbě s černo-zlatými přikrývadly, jsou složená orlí křídla, přední zlaté s černým ksmým břevnem a na něm střídající se dvě zlaté hvězdy a dvě zlaté lilie, zadní černé.

 

 

Erb (1898): Štít čtvrcený s černým srdečním štítkem a na něm dva zkřížené meče se zlatými jílcy, záštitami a hlavicemi, na nich jsou položeny miskové váhy v rovnováze, vše zlaté (Pflanzer). 1-4. pole červené s modrým břevnem a na něm čtyři zlaté hroty vedle sebe, v červeném poli tři stříbrné růže se zlatými semeníky a zelenými okružními lístky. 2.-3. pole stříbrné s modře oblečenou v lokti pokrčenou paží se zlatou manžetou drží šavli se zlatým jílcem, záštitou a hlavicí. Na štítě koruna svobodných pánů. Klenoty tři na korunovaných turnajských přilbách. 1. modro-zlatá přikrývadla, stříbrná růže mezi rozevřenými zlato-modře dělenými křídly, 2. černo-zlatá přikrývadla, složená orlí křídla, přední zlaté s černým ksmým břevnem a na něm střídající se dvě zlaté hvězdy a dvě zlaté lilie, zadní černé. 3. červeno-stříbrná přikrývadla, tři pštrosí pera, červené, stříbrné a modré.

 

Pflanzer-Baltin, Dr. phil. et jur. h.c. Karl Freiherr von (*1.6.1855 Pecs +8.4.1925 Wien), 1.5.1903 (13.5.1903) generálmajor, 1.11.1907 (30.10.1907) polní podmaršálek, 29.10.1912 titulární generál jezdectva, 1.11.1914 (21.8.1914, s účinností od 28.10.1912), skutečný generál jezdectva, 1.5.1916 (8.5.1916) generálplukovník, 1.12.1918 pensinován. 

 

Karl Freiherr von Pflanzer-Baltin (* 1. června 1855 Pécs, † 8. dubna 1925 Wien) byl generálplukovník rakousko-uherské armády. Narodil se v rodině Viléma Pflanzera, c. a k. generálního auditora a ředitele kanceláře vrchního soudního dvora, který byl roku 1879 povýšen do šlechtického stavu.

Po dokončení nižší reálné školy Pflanzer-Baltin nastoupil do kadetky (Kadettenschule) v Marburgu a Eisenstadtu a v letech 1867-71 studoval Tereziánskou vojenskou akademii (Theresianische Militärakademie) ve Vídeňském Novém městě.

Roku 1875 s hodností poručíka byl přidělen k dragounskému pluku č. 1. V letech 1877-78 navštěvoval brigádní důstojnckou školu v Pardubicích a v letech 1878-80 studoval válečnou školu ve Vídni.

Po různých štábních funkcích byl převelen k hulánském pluku č. 2. V té době rovněž přednášel na válečné škole. 1897 byl povýšen na plukovníka a přidělen ke štábu XI. sboru. V roce 1903 se stal generálmajorem a velitelem 32. pěší divize.

1907 byl povýšen do hodnosti polního podmaršálka a byl jmenován velitelem 4. pěší divize v Brně. Poté byl jmenován generálním inspektorem důstojnických škol armádního sboru a zdálo se, že jeho vojenská kariéra nezadržitelně směřuje k obchodu na odpočinek. 

Díky vypuknutí světové války, byl jeho odchod do důchodu odložen a svobodný pán Pflanzer-Baltin byl povýšen na generála jezdectva a pověřen velením armádního sboru zv. Pflanzer-Baltin.

Se svými muži byl odvelen na východní frontu, kde se mu podařilo zastavit nápor Rusů. V únoru 1915 se mu s pomocí německých jednotek podařilo vytlačit Rusy z Czernowitze a obrátit je na útěk. Následně se účastnil se svými jednotkami úspěšné bitvy u Gorlice-Tarnów.

V říjnu a listopadu 1915, již jako velitel VII. armády, čelil ruskému tlaku. Roku 1916 byl povýšen do hodnosti generálplukovníka. Při Brusilovově ofenzívě zažil své první vojenské neúspěchy, VII. armáda byla donucena ustoupit s těžkými ztrátami a Rusové opět obsadili Czernowitzi.

Po několika těžkých bitvách a značných ztrátách se nakonec podařilo spojeným německým a rakousko-uherským jednotkám situaci na východní frontě stabilizovat. Generál Pflanzer-Baltin byl obviněn, že díky svým rozhodnutím utrpěli Němci větší ztráty než Rakušané a vznikla mezi spojenci roztržka. Generál byl obětován a v listopadu 1916 na vlastní žádost "ze zdravotních důvodů" dobrovolně odešel do důchodu. 

V březnu 1917, krátce po nástupu císaře Karla na trůn, byl mezi vojskem velmi populární velitel panovníkem opět povolán do aktivní služby. Byl jmenován generálním inspektorem pěchoty a následně 3. července 1918 byl pověřen velením skupiny armád zv. Albánie.

Zastavil následující francouzsko-italský útok a provedl protiofenzívu. Jen díky neustálým bojům s makedonskými a černohorskými partyzánskými skupinami a též malárií zdecimovanému vojsku se nepodařilo akci úspěšně dokončit. Po kolapsu Bulharska se fronta zhroutila a generál musel se svými vojsky ustoupit ke Kotoru. Po válce odešel do důchodu (1.12.1918) a zemřel ve Vídni 8. dubna 1925, byl pohřben v Hietzingu se všemi vojenskými poctami.

Karl svobodný pán Pflanzer-Baltin získal za svou vojenskou kariéru mnoho vyznamenání a poct, např.: Vojenský záslužný kříž, Řád železné koruny III. třídy, rytířský kříž Leopoldova řádu, Leopoldův řád I. třídy s válečnou dekorací 1914, komandérský kříž Vojenského řádu Marie Terezie 1918,  Velkokříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací 1918, Velká vojenská záslužná medaile s meči, Velkokříž řádu sv. Štěpána 1918 a další zahraniční vyznamenání, tajný rada 1914, doživotní člen panské sněmovny, majitel pěšího pluku č. 93, doktor práv h.c. - univerzita Czernowitz (Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2020, s. 289, R. Egger: Pflanzer-Baltin Karl Frh. von. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950, Band 8., Wien 1983, s. 39.).

Autor: heraldikaerby

Štítky: Pflanzer-Baltin, erby-světová-válka, erby-české-šlechty, rodová-heraldika,  heraldická-znamení, historie-heraldika

Sponzoruje: http://www.slevyzbozi.com/