Doporučujeme
rodinny-erb.jpg

Rodinný erb

cena dohodou
Návštěvy:
Today: 16All time: 141330

Erby-světová-válka-Kusmanek

Rodina římsko-katolického vyznání původem z Prahy.

Rakouský šlechtický stav spolu s predikátem "von Burgneustädten" na základě majestátu císaře Františka Josefa I daného ve Vídni dne 3. října 1913 pro Hermanna Kusmanka, c. a k. polního podmaršálka.

 

Erb (1913): Štít stříbrno-červeně polcený s modrou hlavou štítu a v ní zlatá růže se stříbrným semeníkem mezi dvěmi stříbrnými liliemi. V pravém poli v patě štítu přirozená řeka, na jejím břehu zelená tráva, na které stojí stříbrná kvádrovaná hradební zeď se třemi černými kruhovými střílnami, zakončená cimbuřím s pěti stínkami. Na prostřední stínce stojí černá hvězda. V levém poli stojí na příkré přirozené skále zlatá kvádrovaná věž zakončená cimbuřím o třech stínkách, se třemi černými okny vedle sebe nad černým půlkruhovým vchodem. Klenotem, na korunované turnajské přilbě s modro-zlatými přikrývadly, je vztyčený meč se zlatým jílcem, záštitou a hlavicí mezi rozloženými orlími křídly zlato-modře dělenými.

 

Kusmanek von Burgneustädten, Hermann (*16.9.1860 Hermannstadt +7.8.1934 Wien), 1.11.1906 (22.11.1906) generálmajor, 1.11.1910 (8.11.1910) polní podmaršálek, 1.11.1914 (4.11.1914) generál pěchoty, 1.3.1918 s latností od 1.5.1917 (15.5.1917) generálplukovník, 1.12.1918 pensionován. 

Hermann Kusmanek von Burgneustädten (* 16. září 1860 Hermannstadt (dnes Sibiu, Rumunsko); † 7. srpna 1934 Wien) byl generálplukovník c. a k. armády.

Narodil se v rodině c. a k. policejního rady Josefa Kusmanka a jeho manželky Juliany roz. Wiehner. Absolvoval vojenskou střední školu (Militär-Oberrealschule) v Hranicích na Moravě, Vojenskou akademii (Militärakademie) ve Vídeňském Novém městě a v letech 1882 - 1884 válečnou školu. Jako nadporučík byl přidělen ke generálnímu štábu a sloužil v Budapesti, Foče a Ljubljani.

V letech 1888-1893 byl štábním důstojníkem. Poté byl převelen k bojové jednotce a na dva roky se stal velitelem roty u českého pěšího pluku č.73 v Chebu. 1894 byl povýšen do hodnosti majora a nastoupil službu u Landesbeschreibungsbüro generálního štábu ve Vídni a v oddělení vojenské historie Válečného archivu.

Roku 1895 jako podplukovník byl převelen zpět k armádě k pěšímu pluku č. 63 v Bistrite (v severovýchodním Sedmihradsku), ale roku 1899 se opět vrátil na ministerstvo války, kde od března 1903 působil ve funkci vedoucího presidiální kanceláře. Roku 1903 byl povýšen na plukovníka a následně 1906 na generálmajora.

V říjnu 1908 se stal velitelem 65. pěší brigády v Raabu a od dubna 1910 velel divizi v Innsbrucku. 1. listopadu 1910 byl jmenován polním podmaršálkem a v lednu 1911 se stal velitelem 28. pěší divize v Ljubljani. Na závěr manévrů konaných na konci roku 1913 byl po jejich vyhodnocení shledán jako nevhodný pro jmenování velitelem sboru a v květnu 1914 byl se zpětnou platností k 21.3.1914 jmenován velitelem pevnosti Przemyśl, která dle názoru nejvyššího velení v tu dobu již neměla žádný strategický význam. Vojenská hodnota pevnsti se náhle změnila po srpnu 1914, kdy rakousko-uheské síly zahájily bitvu o západní Halič a po letní bojové kampani roku 1914 musely ustoupit na západ, aniž by opustily pevnost Przemyśl.

První obléhání (16.9.-9.10.1914) obránci úspěšně přestáli a díky pomoci rakouských vojsk pod vedením generála Boreoviče ruské útočníky odrazili. Velitel pevnosti Hermann Kusmanek byl za udatnost v bojích o Przemyśl  4. listopadu 1914, jmenován generálem pěchoty.

Druhé obležení od 5. listopadu 1914 do 22. března 1915 již bylo pro Rusy úspěšnější. Během obléhání se obránci několikrát pokusili z pevnosti probít, avšak nepřízeň počasí a ruský odpor akce zmařily. Naposledy se obránci pokusili probít z obklíčené pevnosti 19. března 1915, po tvrdých bojích však akce skončila opět nezdarem. Příčinou byl naprostý nedostatek potravin a fyzická vysílenost mužstva.

V této naprosto neřešitelné situaci, po konzultaci s nejvyšším velením, císař povolil předání pevnosti Rusům. Dne 22. 3. 1915 generál Kusmanek se svými 120.000 muži odpochodoval do zajetí, kde zůstal až do února 1918.

Ještě před začátkem druhého obléhání byl Kusmanek povýšen 1. listopadu 1914 na generála pěchoty a po jeho návratu 25. února 1918 s účinností od 1. května 1917 byl povýšen do hodnosti generálplukovníka.

Jako uznání jeho bojových úspěchů při obraně Przemyślu byl Kusmankovi na 186. promoci 10. března 1921 předán rytířský kříž Vojenského řádu Marie Terezie.

Po skončení války, již v době Rakouské republiky, byl generál obviněn ze služebních pochybení a dokonce zrady. Z těchto důvodů byl postaven před válečný soud, avšak v politickém procesu, který byl před veřejností utajován, byl osvobozen. Hermann Kusmanek von Burgneustädten zemřel ve Vídni dne 7. srpna 1934.

Generál Kusmanek byl jedním z velmi vyznamenávaných rakousko-uherských důstojníků, mimo jiné byl držitelem: 1906 rytíř Leopoldova řádu, 1908 rytíř Řádu železné koruny II.  třídy, 1914 rytíř Řádu železné koruny I. třídy s válečnou dekorací, 1918 rytíř Leopoldova řádu I. třídy, 1921 rytířský kříž Vojenského řádu Marie Terezie, byl též nositelem Vojenského záslužného kříže III. třídy a c. a k. tajný rada.  

 

Autor: heraldikaerby

Štítky: Kusmanek-von-Burgneustädten, erby-světová-válka, erby-české-šlechty, rodová-heraldika, heraldická-znamení, historie-heraldika, heraldry, wappen

Sponzoruje: http://www.mop-rotacni.cz/   http://www.plynovy-varic.cz/