Doporučujeme
rodinny-erb.jpg

Rodinný erb

cena dohodou
Návštěvy:
Today: 155All time: 165129

Erby-světová-válka-Krobatin

Rodina římsko-katolického vyznání původem ze Slovinska.

Rakouský rytířský stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Františka Josefa I. ze dne 24. dubna 1881, diplom byl vyhotoven ve Vídni ke dni 10. červnu 1881, pro sourozence, Friedricha císařsko-královského naporučíka, Alexandra, císařsko-královského hejtmana a jejich sestry Marii a Johannu Krobatinovi.

Rakouský stav svobodných pánů na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Františka Josefa I. ze dne 15. prosince 1915, diplom byl vyhotoven ve Vídni ke dni 12. lednu 1916, pro Alexandra rytíře Krobatina, c. a k. polního zbrojmistra a ministra války.

 

Erb (1916): Štít zlato-modře polcený, v pravém poli černý lev držící v pravé přední tlapě hořící černu bombu, v levém poli zlaté břevno provázené nahoře dvěmi zlatými hvězdami vedle sebe a dole dvěmi stříbrnými liliemi vedle sebe. Na štítě koruna svobodných pánů. Klenoty dva na korunovaných turnajských přilbách. 1. černo-zlatá přikrývadla, rostoucí černý lev ze štítu. 2. modro-zlatá přikrývadla, modro-zlatě dělená složená orlí křídla. 

 

Krobatin, Dr. techn. h.c. Alexander Freiherr von (*12.9.1849 Olomouc +27.12.1933 Wien), 1.11.1900 (6.11.1900) generálmajor, 1.5.1905 (13.5.1905) polní podmaršálek, 1.11.1910 (26.10.1910) polní zbrojmistr, 26.2.1916 (29.2.1916) generálplukovník, 5.11.1917 polní maršál, 1.12.1918 pensionován. 

 

Alexander Krobatin byl rakousko-uherský polní velitel, polní maršál a ministr války. Narodil se 12. září 1849 v Olomouci v rodině titulárního podplukovníka dělostřelectva c. k. armády Gregora Krobatina (původně Hrovatin, +24.7.1875, pohřben v Terezíně) a Terezie, roz. Herzmann.

1861-65 byl kadetem, 1865-69 studoval v Hranicích na Moravě dělostřeleckou akademii. Po jejím dokončení byl 1.9.1869 vyřazen jako poručík a nastoupil službu k 3. praporu pevnostního dělostřelectva (Festungs-Artillerie-Bataillon).

V letech 1871–1873 absolvoval vyšší dělostřelecký kurz a v letech 1874–1876 i kurz technické chemie na Vídeňské vysoké škole technické. V letech 1877-82 byl instruktorem na Vojenské technické akademii. Mezitím byl 29.10.1873 povýšen na nadporučíka a roku 1882 se stal hejtmanem I. třídy. Zajímavá je poznámka v Krobatinově služebním hodnocení, že ač německé národnosti hovoří plyně francouzsky  a v rozsahu nezbytném pro výkon své vojenské služby též anglicky, rumunsky a maďarsky.

Od 1885 - 1890 působil v různých pozicích jako dělostřelecký důstojník. 1.5.1889 byl povýšen na majora. V roce 1890 byl jmenován velitelem dělostřelecké kadetní školy, 1.5.1892 byl povýšen do hodnosti podplukovníka a 1.5.1895 plukovníka a po dobu 14 měsíců velel pluku.

Roku 1896 byl jmenován vedoucím 7. odboru říšského ministerstva války a koncem října roku 1904 se zde stal sekčním šéfem a v této vysoké úřednické funkci setrval až do svého jmenování ministrem.  

1.11.1900 byl povýšen na generálmajora a 1.5.1905 na polního podmaršálka. 11.11.1910 se stal polním zbrojmistrem a roku 1912 byl povolán do funkce ministra války (9.12.1912-10.4.1917).

Jako ministr války nesl hlavní odpovědnost za přípravu c. a k. armády na budoucí bojové operace, za její vybavení, za organizaci a mobilizaci armády. Zasloužil se zejména o nasazení rychlopalných děl do armádní výzbroje a dokončil zavádění těžkých minometů  ráže 305 mm.

Před vypuknutím světové války byl názorově zajedno s náčelníkem generálního štábu Conradem von Hötzendorf v otázce vyhlášení války Srbsku. Zasloužil se o úspěšné a rychlé provedení mobilizace a nástupu vojsk na bojiště.

29.2.1916 byl jeden z prvních c. a k. důstojníků povýšen do hodnosti generálplukovníka. Díky zásobovacím potížím vzniklým v důsledku vstupu Rumunska do války o boku dohodových mocností, se oslabila ministrova pozice ve vládě až byl v dubnu 1917 z funkce odvolán na vlastn žádost.

Následně jej císař Karel jmenoval velitelem 10. armády rozložené na korutanských hranicích. V říjnu 1917 se účastnil těžkých bojů s Italy, za svou velitelskou roli v okázale úspěšné akci na Caporettu, kde 10. armáda zastavila dvě útočící italské divize, byl 5.11.1917 povýšen na polního maršála.

Rok 1918 již tak úspěšný nebyl, se svými jednotkami se účastnil nezdařené ofenzívy na Piavě. 26.10.1918 byl jmenován velitelem skupiny armád Tyrolsko a jen pár dní poté co italská vláda odmítla rakousko-uherské návrhy na příměří byly 10. a 11. armáda zničeny v bitvě u Vittorio Veneto. Po skončení války se vrátil do Vídně, 1.12.1918 byl pensionován a zemřel ve svém bydlišti 28. září 1933. 

Alexander svobodný pán Krobatin byl mnhokrát vyznamenán a poctěn mnoha čestnými tituly např.: Velkokříž řádu sv. Štěpána, Vojenský záslužný kříž I. třídy s válečnou dekorací a meči, Velkokříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací, Vojenská záslužná medaile ve zlatě s válečnou dekorací, rytíř Řádu železné koruny II. třídy, záslužná hvězda Červeného kříže s válečnou dekorací, Vojenský záslužný kříž III. třídy, c. a k. tajný rada, doživotní člen panské sněmovny, majitel pluku č. 108 (dříve pluk polních houfnic č. 14.), čestný doktor technických věd na Vídeňské technice a další (Gothaisches Genealogisches Taschenbuch der Freiherrlichen Häuser 1929, s. 367, Antonio Schmidt-Brentano, Die k.k. bzw k. u. k. Generalität 1816-1918 Österreichisches Staatsarchiv 2007, s. 96).

Autor: heraldikaerby

Štítky: Krobatin, erby-světová-válka, rodová-heraldika, heraldická-znamení, historie-heraldika, wappen, heraldry

Sponzoruje: http://www.furminator-shop.cz/domains/furminator-shop.cz/