Doporučujeme
rodinny-erb.jpg

Rodinný erb

cena dohodou
Návštěvy:
Today: 39All time: 159212

Erby-světová-válka-Haus

Rodina římsko-katolického vyznání původem z jižního Štýrska (dnes Slovenj Gradec, Slovinsko). Potomci žijí dnes v USA. 

Komandérský kříž Vojenského řádu Marie Terezie na základě nejvyššího osobního listu císaře Karla I. daného v Pule dne 27. října 1917 pro Dr.tech. h.c. Antona Hause, c. a k. skutečného tajného radu a velkoadmirála, zemřelého 8. února 1917. (181. promoce (posmrtně) 27. říjma 1917 bez rozhodnutí kapituly).

Rakouský stav svobodných pánů na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla I. ze dne 17. června 1918 učiněného v sídle vrchního velení armády, diplom vydán ve Vídni dne 1. srpna 1918, pro Annu Haus, roz. Trenz, vdovu po předešlém a jejich syny.

Erb (1918): Štít modrý s vydutým zlatým hrotem, ve kterém je v patě štítu stříbrná mořská hladina, před ní z z dolního okraje štítu roste přirozený cipřiš a nad ním je červená růže. V modrých polích v polovině štítu vynikají z okrajů štítu směrem dostředu dvě zlaté antické lodě zakončené zpět hledícím krkem orla a nad ním zlatá hvězda. Na štítě koruna svobodných pánů. Klenotem, na korunované turnajské přilbě s modro-zlatými, jsou rozložená zlato-modře dělená orlí křídla a mezi nimi černá kotva s kruhem a příčným břevnem.

 

 

Haus, Dr. rer. techn. h.c. Anton Johann (*13. 6. 1851 Tolmin +8. 2. 1917 Pula), 1. 11. 1905 (3. 12. 1905) kontraadmirál, 1. 11. 1910 (25. 10. 1910) víceadmirál, 1. 5. 1913 (2. 5. 1913) admirál, 1. 5. 1916 (12. 5. 1916) velkoadmirál. 

 

Anton Johann Haus.

 

Anton Johann Haus, velitel rakousko-uherského námořnictva v letech 1913-1917, se narodil 13. června 1851 do slovinsky mluvící rodiny usazené v Tolminu (něm. Tolmein, it. Tolmino, dnes Slovinsko). Rodina se do dnešního Slovinska přestěhovala ve druhé polovině 18. století z Dolního Rakouska. Prvním předkem Antona Hause byl jeho stejnojmenný děd, který se usadil v oblasti horního toku řeky Enns v Dolním Štýrsku v obci Slovenj Gradec (něm. Windischgraz). Zde se narodil Josef Matthias Haus, otec pozdějšího velkoadmirála. Poté co Josef Matthias Haus získal statek Bubnjarci, přestěhovala se rodina do nového sídla. Matka Maria, roz. Walter pocházela ze starého slezského rodu, který pocházel ze vsi Freiburg (dnes Swiedbodzice, Polsko) a přesídlil do moravské Olomouce, kde se Marie narodila. 

Anton Haus strávil své dětství v Novém Městě (Novo Mesto, město v meandru řeky Krka na jihovýchodě Slovinska nedaleko hranic s Chorvatskem), kde navštěvoval veřejnou základní školu. Již v ranném věku projevoval živý zájem o lodě, často si hrával u městského mlýna na řece Krce. Voda, tak přitažlivá pro mladou duši, se malému Antonovi málem stala osudnou. Nepatrná chvilka nepozornosti a malý chlapec spadl do řeky jejíž silný proud ho nesl proti mlýnskému kolu. Pro dítě bylo štěstím, že zasáhl osud ztělesněný jistým vojákem v hodnosti kapitána a chlapce zachránil. Traumatický zážitek se na celý život vryl do chlapcovy paměti tak, že i během své nadmíru úspěšné námořní kariéry vždy jednal obezřetně a s respektem k silám přírody.

Střední školu studoval Anton s vyznamenáním prvních pět let v Novém Městě a dalších šest roků dokončil v Ljubljani rovněž s vyznamenáním. Jako patnáctiletého chlapce hluboce poznamenaly zprávy o námořní bitvě u ostrova Vis a tak o tři roky později, když bylo Antonovi 18 let, 1. listopadu 1869 vstoupil do svazku císařsko-královského námořnictva. V prvních dvou letech studoval námořní kadetku, během té doby sloužil na fregatě Bellona, korvetě Miverva a korvetě Helgoland (všechny jmenované lodě byly poháněny plachtami, pouze Helgoland byl vybaven též parním strojem).

V roce 1871 krátce sloužil na obrněné fregatě habsburg a dělovém člunu Velebit. Již krátce po nástupu k námořnictvu se mladého kadeta projevilo nádání pro námořní službu, navzdory svému mládí působil uvážlivě a zodpovědně. Nelze se tedy divit, že rychle postupoval v námořní hierarchii. V červenci 1873 byl povýšen námořního praporčíka (LinienseeFähnrich). V roce 1875 absolvoval kurz pro dělostřelecké důstojníky a v následujícím roce byl přidělen jako navigační důstojník na zrekonstruovaný parník Andreas Hofer. V roce 1879 sloužil na školním dělovém člunu Dandolo.

V roce 1880 byl jako devětadvacetiletý důstojník přidělen na loď SMS Prinz Eugen, která kotvila v Boce Kotorské. Později v osmdesátých letech vyučoval na c. a k. námořní akademii ve Rijece a zde také sepsal svou práci "Základy oceánografie a námořní meteorologie" (Grundzüge der Ozeanographie und maritimen Meteorologie). Tento nesmírně nadaný důstojník hovořil kromě slovištiny a němčiny též italsky, anglicky, portugalsky, francouzsky, latinnsky a řecky. Kromě nadání pro jazyky byl též zdatným klavíristou a výtvarníkem. Byl jmenován členem komise pro popis pobřeží, která měla své sídlo v Terstu. 1. května 1882 byl jmenován do hodnosti Linienschiffsleutnant, poručík-kapitán, poručík řadové lodi, účastnil se kurzu, kde se naučil ovládat torpéda. Koncem dubna 1885 byl jmenován velitelem torpédového člunu č. XVI.

Dlouhodobě náročný životní styl námořníka se začal projevovat na jeho zdraví, začal mít problémy s reumatismem, kterým trpěl po celý život a rovněž si trvale poškodil žaludek. Po několika letech učitelského života ve Rijece cítil Anton Haus nutnost změny. Rozloučil se se svou těhotnou manželkou a na palubě korvety Said odejel na plavbu kolem světa. Po návratu do vlasti v roce 1892 nastoupil službu v kanceláři námořní sekce  ministerstva války ve Vídni, ale již ve stejném roce byl ustanoven prvním důstojníkem na dělovém člunu Narenta.

1. listopadu 1894 byl povýšen do hodnosti korvetního kapitána  a v září příštího roku se stal prvním důstojníkem na lodi SMS Tegetthoff, se kterou se účastnil mezinárodní mise v souvilosti s masakrem Arménů v Osmanské říši. 1. listopadu 1895 byl povášen na fregatního kapitána. V červnu 1898 byl opět převelen do kanceláře do Vídně. Život na souši, blízkost rodiny a nuda způsobily manželskou krizi, kterou Anton Haus řešil v lednu 1900 návratem do aktivní služby, kdy se ujal velení korvety Donau, s níž se účastnil potlačení tzv. boxerského povstání. Na palubě Donau obdržel 2. ledna 1901 telegram se správou, že byl povýšen do hodnosti kapitána řadové lodi. V druhé polovině června 1901, při pobytu v Šanghaji, byl informován, že byl jmenován do funkce velitele celé rakousko-uherské flotily v Asii. V Číně, Korei a Rusku zůstal až do roku 1902, kdy se s pocity deprese a bezmocnosti (bezména po zprávě o smrti syna v srpnu 1901) vrátil do vlasti.    

Za své zásluhy byl odměněn Řádem železné koruny III. třídy. Roku 1902 se stal opět úředníkem námořní sekce ministerstva války a koncem roku 1905 byl povýšen do hodnosti kontraadmirála. Před tímto jemnováním byl ještě odměněm udělením rytířského kříže Leopoldova řádu. Zároveňbyl koncem roku 1905 pověřen velením rezervní eskadry lodí umístěných v Pule. Ačkoliv admirál dosáhl na tradičních letních manévrech roku 1906 značných úspěchů a projevil se jako vynikající taktik, byl krátce nato krátkodobě vyřazen z činné služby, zejména díky jeho chronickým potížím se žaludkem a reumatismem.

V únoru 1907 byl jako technický expert jmenován členem rakousko-uherské delegace na 2. mírové konferenci v Haagu. Díky svému jazykovému vybavení byl vyhledávaným odborníkem, přesto však brzy nabyl dojmu, že politiské spory jednotlivých delegací nejsou pro něj, byl především vojákem a nikoli politikem. V prosinci téhož roku byl vyznamenán komturským křížem řádu Františka Josefa a v listopadu roku 1906 se stal zástupcem velitele vojenského mánořnictva v Pule. V září 1910 se stal předsedou námořní komise v Pule, 1. listopadu 1910 byl povýšen na víceadmirála a v roce 1912 se stal inspektorem rakousko-uherského námořnictva v Pule. O rok později admirál Haus nahradil ve funkci velitele rakousko-uherského námořnictva admirála Montecuccoliho, který odešel do důchodu. Dne 2. května 1913 byl povýšen do hodnosti admirála.

zdroj: http://acelmonstrum.host22.com/viribus_elemei/haus.jpg

Protože byl Anton Haus velmi zkušeným námořním důstojníkem a znal přednosti i slabiny rakousko-uherského námořnictva vedl za první světové války své loďstvo opatrně. Není pochyby, že jeho přístup k vedení námořní války byl ten správný a proto se mu také podařilo dosáhnout několika vítězství nad silnějšími soupeři. 28. května 1916 byl povýšen do hodnosti velkoadmirála a stal se tak jediným námořním důstojníkem (kromě členů vládnoucí rodiny), kterému byla tato hodnost císařem propůjčena. Zemřel 8. února 1917 v Pule na palubě vlajkové lodi SMS Unitis Viribus po krátké nemoci (zápal plic), kterou si přivodil díky těžkému nachlazení při cestě vlakem z Vídně do Puly. 27. října 1917 císař karel I. velkoadmirálovi udělil posmrtně komandérský kříž Vojenského řádu Marie Terezie. Po zrušení monarchie žila rodina v království SHS, kde byl jejeich šlechtický stav zachován. Pohřed Antona Hause se uskutečnil v Pule za osobní účasti císaře. Protože se roku 1918 stala Pula italskou, byl roku 1925 velkoadmirálův hrob přenesen do Vídně.   

zdroj:  http://www.viennatouristguide.at/Friedhoefe/Huetteldorf/pers_B/haus_g.jpg

 

Soukromý život.

První čtvrtek v srpnu roku 1887 se oženil se svou sestřenicí, kterou znal již od dětsví, Annou Trenz. Matčina sestra Matylda se provdala za majitele blízkého statku a děti obou rodin vyrůstaly společně. Zde také Anton Haus našel později svou manželku Annu. Z manželství se narodili čtyři synové, již rok po svatbě přišel na svět v Rijece první syn Otto, který se v dospělosti stal proslulým lékařem specializovaným na plicní choroby. Dryhým syynem byl roku 1890 narozený Walter, který však jako jedenáctiletý zemčel v důsledku nemoci. V roce 1891 se narodil Leo, později povoláním architekt. Nejmladší syn zemřel krátce po narození roku 1897. 

Rodokmen.      

Anton Haus (1742-1802), oo Maria Grollnigg

1. Josef Matthias Haus, *2. září 1807 +1859, oo Marie Walter, *28. října 1817 Olomouc +3. března 1892 Bubnjarci

1.1 Gustav August Haus

1.2 Mathilde Haus, I.oo Žiga Šuflaj, II.oo Dr. Milan Nemičić, *1844 +1930

1.3 Anton Johann Haus, *13. června 1851 Tolmin +8. února 1917 Pula, velkoadmirál, čestný občan Rijeky, komandér Vojenského řádu Marie Terezie (posmrtně), oo 1887, Anna Karoline Trenz, *24. května 1857 +5. června 1924

1.3.1 Otto Maximilian svobodný pán Haus, *16. května 1888 Ljubljana +29. března 1974 Wien, lékař specialista na plicní choroby, I.oo Maria Carmen Codelli von Codellisberg, Sterngreif u. Fahnenfeld, *27. června 1901 Thur, Tirol +11. listopadu 1965, II.oo Helene Hynek, *24. června 1897 +3. dubna 1974,

(2)

1.3.1.1 Georg svobodný pán Haus, *23. listopadu 1922 +říjen 1943

1.3.1.2 Hermann Anton svobodný pán Haus, *8. srpna 1925 Ljubljana +21. května 2003 Lexington, Middlesex County, Massachusetts, USA, americký fyzik, elektrotechnik a profesor na Massachusetts Institute of Technology, oo Eleanor Laggis, *23. května 1930 +7. května 2008 Lexington, Middlesex County, Massachusetts, USA,

1.3.1.2.1 William Haus, žije s rodinou na Hawaii

1.3.1.2.2 Stephen Haus, žije s rodinou na Hawaii

1.3.1.2.3 Cristina Haus, oo Paolo Alimonti

1.3.1.2.4 Mary Haus, oo William Holmes

1.3.2 Walter Haus, *1890 +1901

1.3.3 Leo svobodný pán Haus, *1891 +?, architekt

1.3.4 syn, *1897+1897

1.4 Katharina Haus, *25. listopadu 1855 Varaždin +4. října 1916 Wien, hudební skladatelka, oo Gustav rytíř Escherich, *1. června 1849 Mantova +28. ledna 1935 Wien, matematik, profesor, potomci

 

Literatura:

• Frank-Döfering, Peter (Hg.) – Adelslexikon des Österreichischen Kaisertums 1804-1918, s. 329 [Rz. 3151 und 3152].

• Rugále, Mariano, Preinfalk, Miha - Blagoslovljeni in prekleti. Plemiske rodbine 19. in 20. stoletja na Slovenskem, 2. Del, Ljubljana 2011, s. 41 ff.

• Jäger-Sunstenau, Hanns - “Österreichisches Familienarchiv - Ein genealogisches Sammelwerk”, Band 3, s. 76f, Degener 1963, 1969.

 

Autor: team heraldikaerby

štítky: Hausrodová-heraldikaheraldická-znameníhistorie-heraldikaheraldrywappencoat-of-armssvětová-válka

sponzoruje obchod s potřebami pro dům a zahradu. Tak jako v době velkoadmirála Hause zahradníci udržovali trávníky kropením, tak i dnes se snažíme květiny, ovocné stromy ale i okrasné keře, např. cipřiše zalévat nejen pomocí konve, ale též hadicí. Dnešní moderní doba nabízí ulehčení zahradních prací pomocí smršťovací zahradní hadice, hadice, která je lehká na váhu, je s ní snadná manipulace a která poskytuje svým uživatelům zlepšení kvality jejich života a ulehčení domácích prací. Nový eshop pro dům a zahradu, specializovaný na kvalitní smršťovací zahradní hadice www.hadice-shop.cz se těší na vaši návštěvu. 

Kategorie - rodová heraldika