Doporučujeme
rodinny-erb.jpg

Rodinný erb

cena dohodou
Návštěvy:
Today: 31All time: 141171

Erby-světová-válka-Georgi

Rodina pocházející ze Saska usazená v Praze. Tři synové císařsko-královského plukovníka Eduarda Georgi dosáhli generálských hodností, byli postupně nobilitováni a založili dvě rodové linie.

Rakouský šlechtický stav spolu s čestným titulem "Edler von" na základě majestátu císaře Františka Josefa I. ze dne 19. října 1901 pro Friedricha Georgi, c. a k. plukovníka. 

Rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Františka Josefa I. ze dne 13. února 1911, diplom byl vyhotoven ve Vídni 9. března 1911, pro Franze Georgi, c. a k. generálmajora.

Rakouský stav sobodných pánů na základě osobního listu císaře Františka Josefa I. ze dne 9. září 1912, diplom byl vyhotoven 6. října 1912, pro výše jmenovaného Friedrica šlechtice Georgi, c. a k. generála pěchoty.

Rakouský šlechtický stav na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Karla i. ze dne 13. února 1917, diplom byl vyhotoven ke dni 13. dubna 1917, pro Karla Emanuela Georgi, c. a k. polního podmaršálka.

 

Erb (1901, 1911): Štít zlatý s černou plochou částí lopaty bez násady půlkruhového tvaru. Klenotem, na korunované turnajské přilbě s černo-zlatými přikrývadly, je rostoucí obrněné rameno držící v dlani chráněnou železnou rukavicí, meč se zlatým jílcem, záštitou a hlavicí.

 

Erb (1912): Štít a klenot jako roku 1901. Na štítě koruna svobodných pánů. Heslo na stříbrné stuze černě: OMNIA PRO CAESARE (vše pro císaře).

 

Georgi, Franz Emil von (22.4.1855 Budapest +24.3.1933 Salzburg), 1.11.1908 (1.11.1908) generálmajor, 1.5.1912 (7.5.1912) polní podmaršálek, 21.8.1915 titulární generál pěchoty, 1.4.1916 pensionován. 

Georgi, Friedrich Robert Freiherr von (27.1.1852 Praha +23.6.1926 Wien), 1.5.1903 (2.5.1903) generálmajor, 1.5.1907 (1.5.1907) polní podmaršálek, 1.11.1911 (2.11.1911) generál pěchoty, 1.5.1916 (6.5.1916) generálplukovník, 1.12.1918 pensionován. 

Georgi, Karl Emanuel von (2.9.1858 Stockerau +26.10.1926 Salzburg), 1.5.1914 (11.5.1914) generálmajor, 1.6.1916 pensionován., 10.11.1916 titulární polní podmaršálek. 

 

Friedrich Georgi se narodil 27. ledna 1852 v Praze. Jako syn vysloužilého plukovníka byl určen pro vojenskou kariéru. Po absolvování kadetní školy v Hainburgu, úspěšně vystudoval vojenskou akademii ve Vídeňském Novém městě a byl vyřazen v hodnosti poručíka.

1. 9. 1871 nastoupil službu k 6. rotě pluku polních myslivců. Po svém povýšení na nadporučíka v květnu 1877 byl schopen zaplatit svou "Heiratskaution", kauci na základě, které se mohl v roce 1877 oženit s Berthou Stamm z Kadaně.

Z manželství se narodily celkem čtyři děti z nichž dvě zemřely v dětství. V letech 1879-1881 navštěvoval válečnou školu (Kriegsschule) ve Vídni a následně v roce 1882 se jako důstojník Generálního štábu 5. horské brigády účastnil potlačování povstání v Hercegovině.

Po této kampani byl nadporučík Georgi poctěn  císařovým nejvyšším uznáním (Allerhöchste belobende Anerkennung). V květnu 1884 byl povýšen na hejtmana 2. třídy a následně v listopadu 1885 na hejtmana 1. třídy.

Byl převelen do kanceláře vojenského mapování (Landesbeschreibungsbüro) generálního štábu 4. sboru, kde pracoval až do svého jmenování do funkce šéfa generálního štábu 15. pěší divize (17.3.1891). Krátce poté byl povýšen do hodnosti majora (1. května 1891).

V únoru 1893 byl jmenován instruktorem ve škole pro vyšší důstojníky (Stabsoffizierskurs), kde to dotáhl na předsedu Komise posuzující uchazeče o post štábního důstojníka. Na krátké období se vrátil k útvarům pěšího pluku č. 100.

Mezitím byl povýšen na podplukovníka (1.5.1894) a 31. prosince 1896 na plukovníka. V letech 1898-1903 byl vedoucí oddělení 10. odboru ministerstva války. V té době plukovník Georgi dostal hodně uznání od svých nadřízených. Zejména generál Albori a náčelník generálního štábu generál Beck mu poskytli vynikající hodnocení. Jednou z jeho předností bylo rychle a úspěšně zvládnout zcela nové situace a kromě toho vyvolával pocit ve svých nadřízených i podřízených naprosté spolehlivosti.

Na jaře roku 1903 převzal velení nad 42. (Landwehr) pěší brigádou zeměbrany a brzy následovalo jeho povýšení na generálmajora (2.5.1903). 18 července 1906 se stal sekčním šéfem na ministerstvu zemské obrany (Landesverteidigungsministerium).

Brzy se stal všeobecně známý pro své brilantní proslovy, svými vyjádřeními a reformními návrhy. Byl to jeden z těch mladších a moderně smýšlejících generálů soustředěných kolem arcivévody Františka Ferdinanda, kteří byli odhodláni reformovat starou armádu v moderní bojové síly.

1.5.1907 byl Friedrich šlechtic Georgi povýšen na polního podmaršálka a 1.12.1907 jej císař jmenoval c. a k. ministrem zemské obrany (k. u. k. Landesverteidigungsminister) a tím se stal zodpovědný za všechny ozbrojené síly v Předlitavsku, včetně c. a k. četnictva. V této době byla zeměbrana (k. u. k. Landwehr) "nemilovaným přívěskem" c. a k. armády, braná pouze jako protějšek k maďarskému Honvédu, s nedostatečným rozpočtem, nízkou úrovní vzdělání velitelského zboru a zastaralým vybavením. 

Díky svým brilantním projevům v Říšské radě byl nový ministr schopen získat dostatečné zdroje pro svůj rezort a ty mu daly možnost modernizovat zeměbranu a vybudovat nové dělostřelectvo a jezdectvo.

Ve snaze zvýšit kvalitu vzdělávání důstojníků nechal rozpustit v roce 1912 stávající Landwehr-Kadettenschulen a založil c. a k. Vojenskou akademii Františka Josefa (k. u. k. Franz Joseph-Militärakademie) se standardy kvality výuky srovnatelnými s Tereziánskou vojenskou akademií ve Vídeňském Novém Městě a Vojenskou vyšší reálku (k. u. k. Militär-Oberrealschule) jako přípravku pro pozdější studenty akademie.

Obě školy měly jednoho velitele, ale různý výukový personál. Společně se svým osobním přítelem, šéfem generálního štábu Conradem von Hötzendorf vytvořil tzv. "Landwehr-Gebirgstruppen" speciálně vyškolené jednotky pro válčení v horských oblastech. 2.11.1911 byl Georgi povýšen na generála pěchoty.

Roku 1912 císař podepsal nové zákony, které umožnily zeměbraně zrovnoprávnění vůči pravidlené armádě. 

Po vypuknutí světové války se generál Georgi okamžitě dobrovolně přihlásil do služby v poli. Císař všechny ministrovy návrhy v tomto směru vždy odmítl - byl příliš cenný pro své vojensko-politické organizační schopnosti. V následujících válečných letech byl jeho vynikající organizační talent často odměněn. 6.5.1916 byl povýšen na generálplukovníka.

Byl znám jako vynikající vládní úředník a proto byl jedním z mála ministrů, které císař Karel požádal, aby zůstali ve funkci. 31. března 1917 město Litoměřice generála poctilo udělením čestného občanství.

Teprve s pádem kabinetu premiéra hraběte von Clam-Martinitze v červenci 1917 skončila éra ministra Georgiho. Generálplukovník neviděl žádnou další šanci na uplatnění se v poli a proto požádál císaře Karla o umožnění odchodu na odpočinek. Císař žádosti svého ministra vyhověl a svobodný pán Georgi odešel z politiky a usadil se ve Vídni, kde zemřel 23. června 1926.

Friedrich svobodný pán Georgi byl mnohokrát oceněn vyznamenními a čestnými tituly: 1890 Vojenská záslužná medaile (Signum Laudis), 1898 Vojenský záslužný kříž, 1903 Řád železné koruny III. třídy, 1909 Řád železné koruny I. třídy, 1913 Velkokříž Leopoldova řádu, 1915 Vojenský záslužný kříž I. třídy s válečnou dekorací, 1915 Medaile za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací, 1915 Magistrální velký kříž Suverénního řádu maltézských rytířů, 1916 válečnou dekoraci k velkokříži Leopoldova řádu, 1916 Velká vojenská medaile za zásluhy (ve zlatě, Velké Signum Laudis), 1916 Mariánský kříž Řádu Německých rytířů, 1918 ještě jednou Velké Signum Laudis a mnoho zahraničních vyznamenání, 1908 c. a k. tajný rada, majitel pěšího pluku č. 15, 1917 doživotní člen panské sněmovny (Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2015, s. 147, Genealogisches Handbuch des Adels, Band 67, 1978, s. 75, Genealogisches Taschenbuch der Adeigen Häuser Österrech, 5. Jahrgang, 1912/13, s. 276, Gothaisches Genealogisches Taschenbuch der Freiherrlichen Häuser 1941, s. 135, Antonio Schmidt-Brentano, Die k.k. bzw k. u. k. Generalität 1816-1918 Österreichisches Staatsarchiv 2007, s. 54, Wiener genealogisches Taschenbuch, Band 8, , s. 64)

 

Autor: heraldikaerby

Štítky: Georgi, erby-světová-válka, erby-české-šlechty, rodová-heraldika, heraldická-znamení, historie-heraldika, wappen, coat-of-arms, heraldry

Sponzoruje: http://www.slevyzbozi.com/