Doporučujeme
rodinny-erb.jpg

Rodinný erb

cena dohodou
Návštěvy:
Today: 16All time: 141330

Erby-české-šlechty-Spens-Boden

V době třicetileté války se usadil v zemích Koruny české, na Těšínsku, jistý Albrecht Spens pocházející ze starobylého skotského klanu Spensů, který se počítá mezi septy mohutného klanu MacDuff.

Původ klanu Spensů je potřeba hledat v hlubokém dávnověku skotských dějin neboť pravděpodobně prvním doložitelným předkem byl Duncan, Thane of Dull, který žil kolem roku 880. Jeho potomci vládli územím dnes zvaném Atholl a stali se dědičnými opaty z Dunkeldu.

Crinan Mormaer, dědičný opat z Dunkeldu a Thane z Athollu se oženil s princeznou Bethoc, dcerou Malcolma II. krále z Albany, potomka Malcolma I. Mac Alpina z Alby, prvního krále Skotska. Vnuk Crinana a Bethoc, skotský král Malcolm III. „Canmore“ vládnoucí v letech 1057-1093, byl dvakrát ženat. Z druhého manželství s princeznou Margaret Anglickou (Margaret byla dcerou anglického prince Edwarda Athelinga a Agáty Bavorské (z rodu Braunschweig), byla prohlášena za svatou.) se kromě jiných dětí narodil i Aethelred, hrabě z Moray.

Aethelred se oženil s princeznou z Moray a dědičkou clanu MacDuff. Ten byl na základě svého sňatku povýšen na hraběte z Fife a získal úřad dědičného opata z Abernethy. Z manželství se narodili čtyři synové, Angus, král území Moray, který byl zabit roku 1130, druhý syn Duff zdědil po otci a matce hrabství Fife, třetí z bratří Malcolm byl vládcem oblasti Moray a poslední se jmenoval Gillecoimded MacEth.

 

Duff MacEth byl po svém otci jmenován hrabětem z Fife (Earl of Fife) a jeho jménem se začíná číslování držitelů titulu a hrabství, vládl v letech 1107-1114. Jeho manželka není  známa, ale víme, že měl nejméně dva dospělé syny Constantina a Gillemichaela. Dědicem se stal starší z bratří Constantin, 2. hrabě z Fife. Spolu se svým bratrem kolem roku 1127 svědčili na listině vydané králem Davidem I. pro opatství Dunfermline (Dunfermline Abbey).

Hrabě Constantin zemřel roku 1129 bez potomků a byl pohřben v opatství. Jeho dědicem se stal mladší bratr Gillemichael, 3. hrabě z Fife. Měl mnoho dětí, ale jejich matka není známa. Dědicem se stal opět nejstarší syn Duncan. Jeho mladší bratr Hugh (Heoghin) z Fife se stal otcem Orma z Abernethy, který žil kolem roku 1173 a držel úřad dědičného opata z Abernethy. Jeho potomci založili klan Abernethy a žijí dodnes.

Duncan, 4. hrabě z Fife se oženil s dívkou jménem Hela a měl s ní nejméně dva syny. Starší Duncan zdědil otcův titul a hrabství Fife. Mladší syn John zv. „Dispensator“ se stal předkem všech rodin Spens ve Skotsku a později žijících i v Dánsku, Švédsku a v Rakousku. Jméno Spens, které je ekvivalentem Spencerů vzniklo pravděpodobně ze starofrancouzského slova „despense“, které ozna-čovalo příslušníka klášterní kanceláře, ve 13. století se označení „spensa začalo užívat pro královské úředníky.

Prvním, kdo začal používat jméno Spens byl až pravnuk Johna zv. Dispensator, Henry de Spens, který žil za vlády skotského krále Alexandra III. a roku 1296 se spolu s jinými skotskými předáky podrobil anglickému králi Edwardu I. Zemřel krátce po roce 1300 a zanechal po sobě dva syny.

Starší Thomas se stal dědicem majetku a mladší Adam držel úřad královského dveřníka, získal statky Smithieland a Muirton. Od jeho osoby odvozují původ větve Spensů z Wormistonu, jejichž jednotlivé odnože se usadili od roku 1460 ve Francii, od roku 1608 ve Švédsku, kde získali hraběcí titul a v 17. století se někteří členové odstěhovali dokonce do severní Ameriky. Rovněž tak se stal předkem druhé linie Spensů of Lathallan, náčelníků klanu Spensů.

Thomasův vnuk William de Spens, který se jako první psal „feudal Baron of Lathallan“ obdržel královské potvrzení držby svých statků. Narodil se kolem roku 1350 a zemřel ve vysokém věku roku 1432. Za manželku si vzal před rokem 1380 Lady Isabel Campbellovou z Glendouglasu, dceru a dědičku Sira Duncana Campbella z Glendouglasu a Strachuru a Lady Isabelly Drummondové.

Sňatek to byl jistě dobrý, protože Isabella Campbellová byla dědičkou nejen po své matce, paní na Bohapple (Lady of Bohapple), ale též Baronessy z Glendouglasu a Tarbetu v oblasti Dumbarton a paní na Athalandu, Kittedie a Craig-Sanqhar, vše v hrabství Fife. V důsledku hotoho sňatku přijala rodina Lathallan barevně diferencovaný erb rodiny Campbellů z Agryle a erb Drummondů.

Z manželství se narodili dva synové, starší John dědic statků a mladší William, který se stal předkem Spensů z Killspindy usazených v hrabství Perth, která však vzkvétala pouze čtyři generace a Spensů z Condie, jejíž členy můžeme sledovat do počátku 17. století. Ostatní méně důležité větve drželi statky Berryhill a Muirton v hrabství Fife a Boddam v hrabství Aberdeen.

Boddam Castle

Ruiny hradu Boddam ve Skotsku, zdroj: http://www.panoramio.com/photo/17340522

 

SPENS von BODEN (BODDAM)

 

Již k 1. červenci 1634 se v záznamech těšínského městského kostela sv. Máří Magdaleny objevil zápis, že se narodil Helias, manželský syn pana Hilida Spense a jeho manželky Kateřiny. Není přesně známo odkud se Hilid Spens přistěhoval, ale je velmi pravděpodobné, že přišel z Polska, kde byli od 80tých let 16. století usazeni někteří příslušníci větve Spens z Wormirstonu (Sir James Spens z Wormistonu byl za krále Jakuba VI. Skotského poslán jako vyslanec do Dánska a Švédska. Jeho potomci se usadili ve Švédsku, kde získali 20. února 1712 švédský hraběcí titul a žijí zde dodnes).

Kolem poloviny 17. století se objevil na Těšínsku Albrecht Spens, Skot pocházející z rodiny Spensů z Boddamu. Roku 1665 si koupil svobodný dvůr ve Štěbořicích od Leonarda sv. pána z Neuhausu. Kromě toho držel ještě statky Radnice a Stanislavice.

Dne 6. listopadu 1671 získal potvrzení svého starobylého šlechtictví a inkolát. Byl celkem dvakrát ženatý, poprvé s Kateřinou Wipplarovou z Úšic a podruhé s Annou Kateřinou Helenou Cibulkovou z Lipultovic. Z manželství s Kateřinou se mu narodili dva synové. Johann Daniel a Karel Zikmund a spolu s Annou Kateřinou pokřtil syna Johanna Heinricha.

Albrecht von Spens u. Boden,  *cca 1640 Skotsko  +?, I.oo Kateřina von Wipplar u. Uschitz

1.  Johann Daniel von Spens u. Boden, - pokračování

2. Carl Siegmund von Spens u. Boden, oo 26. 11. 1693, Sophie Renata von Bees u. Chrostin,

  II.oo Anna Kateřina Helena Cibulková z Lipultovic,

3. Johann Heinrich von Spens u. Boden, kř. 30. dubna 1663 Těšín  +?

 

Starší syn císařský hejtman Johann Daniel Spens si před rokem 1711 koupil Stanislawovice. Svou poslední vůli sepsal 10. listopadu 1714, byl celkem třikrát ženat a ze všech manželství měl celkem devět dětí.

 

Rodokmen 1.

Johann Daniel von Spens u. Boden, *1660  +1720, pán na Stanislawovicích, I.oo Helena Constancie von Bees u. Chrostin, +26. března 1699 Těšín,

1. Johann Josef von Spens u. Boden, *26. dubna 1696 Těšín,

2. Karl Josef Spens von Boden, *1698  +11. března 1703 Těšín,

3. Johann Anton Josef von Spens u. Boden, *29. ledna 1699  +23. září 1772, I.oo  Anna Josefa N.

3.1 Johann Carl Josef Daniel von Spens u. Boden, kř. 9. března 1738 Těšín,

3.2 Carl Josef Anton von Spens u. Boden, kř. 21. února 1739 Těšín  +6. června 1739 Těšín,

3.3 Anna Johanna Josefa Maria Franziska von Spens u. Boden, kř. 27. června 1740 Těšín,

     II.oo Maria Renata Lhotská ze Lhoty, oo 19. 11. 1743 Těšín, - bez potomků,

 

II.oo Susanna Logau von Altendorf,

4. Maria Josefa Helena von Spens u. Boden,

5. Carl Leopold Josef von Spens u. Boden, - pokračování,

III.oo 1709, Helena Margareta Pelka von Neustadt, *1690  +7. dubna 1760,

6. Barbara Josefa von Spens u. Boden, *22. března 1711 Těšín,

7. Johanna Eva Josefa von Spens u. Boden, kř. 30. listopadu 1713 Těšín,

8. Anna Josefa von Spens u. Boden, *1713

9. Johann Anton von Spens u. Boden, * ?  +cca 1750, Johann Anton Spens roku 1737 prodal dědictví po matce Stanislawovice, ale roku 1737 se psal na Blahoticích a Pitrově.

10. Ignác Daniel von Spens u. Boden, *1714  +10. října 1780 zámek Blagotice, oo Anna Susanna Fröhlich von Freudenstein, *1708  +25. června 1782 Těšín,

 

CARL LEOPOLD JOSEF von SPENS u. BODEN.  

Syn Carl Leopold Josef se narodil ze druhého manželství. Kromě statků, které zdědil po svém otci se uvádí jako pán na Kačici, Otroubkově (Ottrembau) a Blagoticích. Roku 1738 prodává Dolní Ustrom. Před rokem 1736 se oženil s Annou Halamovou z Jíčína a z manželství zůstal syn Karl Traugott.

Carl Leopold Josef von Spens u. Boden, *?  +?,  oo před 1736, Anna Halamová z Jíčína, *8. června 1699  +1772

1. Karl Traugott von Spens u. Boden, - pokračování

 

KARL TRAUGOTT von SPENS u. BODEN.

Karl Traugott von Spens u. Booden se narodil 21. února 1739 v Těšíně. Po svém otci zdědil několik statků, Kačici Otroubkov a Glagolice, roku 1760 koupil Pohwizdow. Roku 1762 se oženil s Marií Annou von Bees u. Chrostin, dcerou Georga Karla Josefa von Bees u. Chrostin a Anny svobodné paní Newiadomské. Z manželství se narodili dva synové a šest dcer. Karl Traugott Spens byl 22. srpna 1781 císařským dekretem daným ve Vídni přijat  spolu se svými manželskými potomky do panského stavu Království českého (Saalbücher sv. 228, str. 436v.). Baron Karl Traugott zemřel 19. srpna 1796.

 


Rodokmen 2.
 
 

Karl Traugott svobodný pán von Spens u. Boden, *21. února 1739 Těšín  +19. srpna 1796, oo 1762, Maria Anna von Bees u. Christin, *20. února 1745  +15. listopadu 1819, 

1. Apollonia Antonia von Spens u. Boden, *30. května 1763  +24. března 1823, oo 9. 4. 1780, Johann svobodný pán Mattencloit, *16. července 1751 +24. září 1829 – potomci,

2. Marie Helena von Spens u. Boden, *24. srpna 1764 +19. února 1833, oo 3. 3. 1791, Reichard svobodný pán Mattencloit, *30. srpna 1759  +10. ledna 1837 – potomci,

3. Karl von Spens u. Boden, *19.října 1765 +12. srpna 1829 Opava, c.k. plukovník v záloze,

4. Anna von Spens u. Boden *27. června 1768, +?oo 1801, Kaspar von Polin-Poliny zu Coinsby,

5. Emanuel Franz Traugott svobodný pán von Spens u. Boden, - pokračování,

6. Josefa von Spens u. Boden, *28. dubna 1776  +20. ledna 1852, oo 14. 4. 1801, Adalbert von Lewin-Lewinsky, +4. listopadu 1812 Opava,

7Leopoldine von Spens u. Boden, *9. listopadu 1778  +20. února 1839 Opava, oo 8. 8. 1804 Josef svobodný pán von Bees u. Chrostin, *8. června 1756 +20. prosince 1826,

8Franzisca von Spens u. Boden, *20. ledna 1780  +10. září 1824, oo 30. 5. 1802, Filip rytíř Harrasowsky von Harras, +10. září 1824 - potomci,

 

EMANUEL FRANZ TRAUGOTT svobodný pán von SPENS u. BODEN.

 

Pokračování rodu zajistil druhorozený syn Emanuel Franz Traugott svobodný pán von Spens u. Boden. Narodil se 13. listopadu 1773. Po svém otci zdědil statky v Těšínsku a byl pánem na Kačici, Otroubkově, Blagoticích, Hlučíně a Pohwizdově. Stal se císařským komořím, zemským hejtmanem na Těšínsku a presidentem zemského soudu. 9. října 1796 ve Waissacku se baron Emanuel Franz Traugott oženil s hraběnkou Gabrielou von Sobeck u. Kornitz (*20. 8. 1773 +22.11.1808). Z manželství se narodilo celkem šest dětí, tři synové a tři dcery. 

Rodokmen 3.

Emanuel Franz Traugott svobodný pán von Spens u. Boden, *13. listopadu 1773 +22. ledna 1828, pán na Kačici, Otroubkově, Blagoticích, Hlučíně a Pohwizdově, oo 9. 10. 1796 Waissack, Gebriela hraběnka von Sobeck u. Kornitz, *20. srpna 1773  +22. listopadu 1808, dcera Johanna Karla I. hraběte Sobcka z Kornitz a Maximiliany svobodné paní Skrbenské z Hříště, hrabata Sobkové z Kornitz (od r. 1716) jsou velmi starou slezskou šlechtou rozdělenou do mnoha větví. Karel Jindřich I hrabě Sobeck se oženil s Maximilianou Liborií de Verdugo, pravnučkou Francisca Juana de Verdugo a Anny Marie Zajícové z Házmburka. Díky tomuto sňatku patří nejen hrabata Sobkové, ale i potomci Emanuela Spense do databáze potomků českých králů, Jiřího z Kunštátu a Poděbrad a Přemyslovců.

1. Zoë von Spens u. Boden, *8. října 1797 +13. února 1861, Ropice, oo 6. 9. 1820, Anton svobodný pán Mattecloit, *18. února 1794 +7. srpna 1853 Ropice,

2. Maria Emanuel svobodný pán von Spens u. Boden, - pokračování starší linie,

3. Gabrielle von Spens u. Boden, *18. června 1799 Kačice +27. května 1874 Velichovky, oo 29. 1. 1825, Vojtěch Johann rytíř von Höpflingen u. Bergendorf, *28. prosince 1787 Čáslav +10. listopadu 1861 Velichovky, - potomci,

4. Maria August svobodný pán von Spens u. Boden, *13. června 1801 Kačice +14 března 1873 Meidling u Vídně, I. oo 7. 1. 1829 Wien, Marie Emanuela Jahl ?, *15. listopadu 1803 Wien +1845?

4.1 August von Spens u. Boden, *1832 Wien, +28. června 1884 Wien, c.k. hejtman,

4.2 Mina von Spens u. Boden, oo 1869, Otto Steiner

   II. oo 1869, Marie Kiener,

5. Ludwig von Spens u. Boden, *1802, +?

6. Marie von Spens u. Boden, *27. března 1804 Praha +21. října 1880 Těšín, oo 30. 1. 1824 Těšín, Johann Křtitel svobodný pán Mattencloit, *24. ledna 1803 Karviná-Ráj +10. února 1878 Těšín,

7. Maria Karl Magnus svobodný pán von Spens u. Boden, - pokračování česká linie,

 

Starší linie – tešínská.

 

MARIA EMANUEL svobodný pán von SPENS u. BODEN.

 

Nejstarší z bratří Maria Emanuel Spens se narodil na zámku v Kačici v Těšínsku (dnes Kaczyce, Polsko) 18. června 1799. Po svém otci zdědil všechna těšínská panství. Oženil se 9. dubna 1831 v Těšíně s Annou von Glässer, dcerou Antona Aloise von Glässer, guberniálního rady a okresního hejtmana. Manželům se narodili dva synové a dcera Rosalie, která se provdala za Klementa hraběte Küenburga. Baron Maria Emanuel zemřel 3. dubna 1861.

Rodokmen 4.

Maria Emanuel svobodný pán von Spens u. Boden, *18. června 1799 Kačice +8. dubna 1861 Ropice, pán na Kačici, Otroubkově, Blagoticích a Pohwizdově, oo 9. 4. 1831 Těšín, Anna von Glässer, *30. července 1809 Brno  +9. října 1853 Brantice, dcera Antona Aloise von Glässer a Rosalie von Arator,

1.  Maria Emanuel Traugott Alois svobodný pán von Spens u. Boden, *18. listopadu 1831 Ropice  +23. února 1926 Ropice, oo 20. 12. 1859 Velichovky, Marie Gabriela Emanuela von Höpfligen u. Bergendorf, *27. dubna 1838 Velichovky +11. února 1918 Velichovky, dcera Vojtěcha Johanna von Höpflinger u. Bergendorf a Gabriely von Spens u. Booden,

1.1 Ivo von Spens u. Boden, *1861  +21. července 1869 Velichovky,

2. Maria Alois Traugott Emanuel svobodný pán von Spens u. Boden, - pokračování,

3. Marie Rosalia Aloisie von Spens u. Boden, *15. prosince 1839 Těšín  +30. prosince 1924 Ropice, oo 10. 7. 1867 Brantice, Clemens hrabě von Küenburg, *8. června 1844 Brantice +6. června 1914 Brantice, 

3.1 Hermann hrabě von Küenburg-Spens (od r. 1926), *10. května 1868 Brantice  +30. července 1942 Ropice, I.oo 21. 10. 1895 Linz, Valerie Dosch, *29. října 1871 Linz +30. dubna 1932 – bez potomků, II.oo 15. 2. 1934 Wien, Edith svobodná paní von Bothmer, *7. října 1884 Linz +27. června 1939 Ropice – bez potomků. 

Hrabě Hermann von Küenburg-Spens byl v roce 1926 adoptován svým bezdětným strýcem (matčiným bratrem). Ke svému jménu tehdy připojil i jméno baronů Spensů a na základě rodinné dohody zámek se statkem zdědil. Po jeho smrti v roce 1942 (zemřel bezdětný) přešel majetek do správy tehdejší německé říše. V roce 1945 byl zámek včetně přilehlého statku jako německý majetek konfiskován, inventář vyvezen (jen malá část původního vybavení se dostala do sbírek Muzea Těšínska) a zboží začleněno do majetku státních statků.

 

Maria Alois Traugott Emanuel svobodný pán von Spens u. Boden.

Nejslavnější příslušník rodu Spensů von Booden, Maria Alois Traugott Emanuel se narodil 7. července 1835 v Těšíně. Po studiích nastoupil do státní služby a stal se místodržícím na Moravě (1893-1900), v období leden 1900-říjen 1902 sloužil ve funkci ministra spravedlnosti. Jako politik zastával konzervativní postoje, byl proslulým germanizátorem na Moravě a přesvědčeným odpůrcem češtiny v úřední správě. 6. května 1862 se baron Alois oženil s hraběnkou Antonií von Küenburg, dcerou hraběte Ferdinanda von Küenburg a Klementiny Kubinyi de Felsö Kubin. Z manželství se narodila jediná dcera Gisela Marie Ferdinanda, která se později provdala barona Karla von Sobeck-Skal u. Kornitz a jejich potomky můžeme sledovat až do dnešní doby.  Baron Alois zemřel roku 1919.

 

Rodokmen 5. 

Maria Alois Traugott Emanuel svobodný pán von Spens u. Boden, *7. července 1835 Těšín +2. dubna 1919 Wien, oo 6. 5. 1862 Brantice, Antonia (Antala) hraběnka von Küenburg, *4. ledna 1836 Brantice +31. prosince 1902 Wien,

1. Gisela Marie Ferdinanda von Spens u. Boden, *14. března 1863 Neuhaus +10 Sept 1914 Štáblovice, oo  4 Sept 1882, Karl Freiherr von von Sobeck-Skal u. Kornitz  * 6. června 1850 Hradec Králové +22. března 1922 Štáblovice, (syn rodičů: Karl Franz Ernst von Skal u. Gross Ellgu a Louise von Sobeck u. Kornitz)

1.1 Marie-Christine von Sobeck-Skal u. Kornitz, *10. dubna 1885 Opava † 4. října 1918 Wien, oo 8. května 1906 Štáblovice, Maximilian Freiherr Putz von Rolsberg, * 24. prosince 1876 Litultovice † 3. září 1914, Tarnobrzeg - potomci,

 

1.2 Viktor von Sobeck-Skal u. Kornitz, *13 ledna 1887 +?. 

 

Mladší linie – česká.

Praotcem mladší, české linie rodiny baronů Spensů se stal nejmladší syn barona Emanuela Spense na Kočici, Otroubkově a Hlučíně a jeho manželky Gabriely von Sobeck u. Kornitz, Maria Karl Magnus Vinzenc svobodný pán von Spens u. Boden, narozený 9. března 1806. Přestěhoval se do Čech, kde v blízkosti Prahy vlastnil statek Dolní Měcholupy a vinici s usedlostí v 18. století zv. Reismanka. 

Roku 1893 město Žižkov vykoupilo dvorec Reismanka a na jeho místě postavilo nový farní kostel, stojící na dnešním Sladkovského náměstí. 

Oženil se s dívkou prostého původu Marií Chlumskou, dcerou tkalcovského mistra a chalupníka v Janově u Soběslavi, Antonína Chlumského a Marie Josefy Veselé, také z Janova. Z manželství se narodilo celkem osm dětí, pět synů a tři dcery, baron Karel Magnus zemřel 23. října 1869.

 

Rodokmen 6.

Maria Karl Magnus Vincenc svobodný pán von Spens u. Boden, *9. března 1806 Kačice +23. října 1869 Praha, pán na Dolních Počernicích, oo 25. 10. 1837, Marie Chlumská, *28. září 1813 Myslkovice +28. ledna 1878 Slaný, dcera Antonína Chlumského a Marie Josefy Veselé,

1. Emanuel svobodný pán von Spens u. Boden, *15. prosince 1835 Lžín +20. srpna 1883 Moos m Attersee, c.k. hejtman v záloze, oo 20. 8. 1868, Mathilde Henriette hraběnka von Zedwitz (linie Unter-Neuburg), *3. října 1834 Sadová  +29. října 1918 Salzburg,

1.1 Irena von Spens u. Boden, *3. prosince 1869 Praha,

1.2 Ida von Spens u. Boden, *15. června 1871,

1.3 Alice von Spens u. Boden, *11. února 1873 Salzburg  +20. května 1912 Issy des Moulineaux, členka kongregace školských sester de Notre Dame,

2. Caroline von Spens u. Boden, *26. července 1837 Reismanka +11. listopadu 1916 Praha-Smíchov, ooI. Neumann, ooII. 12.11.1867 Praha, August Hemerka von Stanmir, *29. října 1842 Slaný  +25. února 1911 Slaný,

3. Karl Johann svobodný pán von Spens u. Boden – pokračování,

4. Maria Theodor svobodný pán von Spens u. Boden, *14. dubna 1842 Český Heršlág  +19. dubna 1843 Linz,

5. Heinrich von Spens u. Boden, *17. srpna 1844 usedlost Reismanka  +6. listopadu 1919 Praha, oo 6. 4. 1872 Trnava, Etelka Szentkeleky de Mészaros, *7. července 1852 Košice  +12. května 1923 Praha,

5.1 Heinrich von Spens u. Boden, *12. února 1873 +8. srpna 1908 Berlin, c.k. diplomat,

5.2 Etelka von Spens u. Boden, *12. srpna 1874 Královské Vinohrady +7. února 1962 Praha,

5.3 Emil von Spens u. Boden, *22. září 1878 Smíchov +5. května 1900‚ České Budějovice, právník,

5.4 Karl Patrick von Spens u. Boden, *10. září 1883 Smíchov  +8. května 1886 Smíchov,

5.5 Gabriela von Spens u. Boden, *15. dubna 1885 Smíchov +20. dubna 1886 Smíchov,

6. Marie Annunciata von Spens u. Boden, *8. února 1847 usedlost Reismanka +19. dubna 1910 Slaný, oo 1871, Karl Hemerka von Stanmir *9. května 1838 +24. února 1873 Timisoara,

7. Gottlieb von Spens u. Boden, *5. srpna 1849 +1866

8. Gabriela von Spens u. Boden, *10. ledna 1852 +9. července 1892 Slaný,

9. Emil von Spens u. Boden, *26. března 1855 +17. dubna 1882 New York, c.k. poručík v záloze, architekt,

 

 

KARL JOHANN svobodný pán von SPENS u. BODEN.

Poslední nadějí na přežití rodu do 20. století se stal třetí syn barona Karla Magnuse, Karel Johann, který se narodil 18. května 1840 v Horním Dvořišti. Karel Johann se stal úředníkem a svou karieru zakončil jako vrchní finanční rada v Plzni. Byl celkem dvakrát ženat, poprvé se oženil 1868 v českých Budějovicích s Albertinou Rožánkovou, se kterou měl dceru Albertinu. Podruhé vstoupil do stavu manželského již jako vdovec v Drážďanech roku 1875 s Marií Taschek, z druhého manželství měl dva syny a dceru, z nichž syn Karel dokázal rod Spensů udržet při životě ještě dalších sto let.

 

Rodokmen 7. 

Karl Johann svobodný pán von Spens u. Boden, *18. května 1840 Horní Dvořiště (Český Heršlág)  +18. května 1897 Plzeň, Ioo 1868 České Budějovice, Albertina Rožánková, *1849  +26. května 1873, dcera Jakuba Rožánka a Dominiky,

1. Albertina von Spens u. Boden, *17. května 1870 Podbořany +23. dubna 1950 Wien, 

II. oo 6. 4. 1875 Dresden, Marie Taschek, *26. července 1853 Vimperk  +29. listopadu 1927 Větrušice u Klecan,

2. Karl svobodný pán von Spens u. Boden,*29. července 1876 Wien  +2. srpna 1954 Slaný, Karl Spens, císařský úředník byl příkladem národnostní tolerance, při svém služebním pobytu v Českých Budějovicích vedl besední divadlo a za svého pobytu v Chebu byl představeným tamního německého kasina, I. oo 19. 11. 1913 Wien, Maria Pöck, *23. února 1888 Wiener Neustadt  +14. ledna 1926 sanatorium Na Pleši,

2.1 Karl svobodný pán Spens von Boden, *12. srpna 1914 Sarajevo  +19. září 1983 Praha, oo 1. 7. 1950 Praha, Milada Zajícová – bez potomků, JUDr., poslední mužský potomek rodu Spensů von Boden.

II. oo 26. 6. 1928 Lužec nad Vltavou, Emy Leinweben, *18. září 1892 Düsseldorf +25. srpna 1971 Slaný,

2.2 Johanna von Spens u. Boden, *2. srpna 1929 Praha-Bubeneč +29. března 1944 Slaný,

3. Josef von Spens u. Boden, *24. června 1877 +22. července 1910 Trieste, c.k. nadporučík,

4. Marie von Spens u. Boden, *15. října 1879 +6. května 1926 Větrušice,

5. Johanna von Spens u. Boden, *10. ledna 1881 Cheb +24. dubna 1959 Slaný, oo 18. 5. 1903 Praha-Smíchov, Jan Zapotil, *1866 +1945,

6. Ferdinanda von Spens u. Boden, *16. ledna 1882 Vimperk  +?, oo 11. 6. 1906 Praha-Smíchov, Adolf Forman,

7. Johann von Spens u. Boden, *16. ledna 1882 Vimperk, +?,

8. Johannes Patrick svobodný pán von Spens u. Boden, *6. listopadu 1885 Královské Vinohrady +6. května 1958, kanovník u sv. Štěpána ve Vídni.

 

    

Rodový erb.

Smrtí Karla Spense roku 1983 vymřel po meči starobylý rod, který své předky mohl doložit do dávné minulosti a byl jedním z nejstarších šlechtických rodů žijících v Čechách.

Jak známo heraldika se ve Skotsku objevuje za vlády pronormandského krále sv. Davida (1124-53), jehož rodina držela také hrabství Northumberland v letech 1139-57. Skotská královská rodina byla v těch dobách gaelská po mužské linii a do královské “derbh-fine” , neboli “opravdové rodiny” patřili všichni potomci v přímé mužské posloupnosti od praděda krále Davida, Crinana, dědičného opata z Dunkeldu.

Až po dobu krále Davida bylo zvykem u bratrů a rovnorodých synovců, že nastupovali na trůn před syny panovníka. Např. Král David byl mladší syn sv. Margarety a několik potomků zajisté existovalo i ve starší větvi “opravdové rodiny” opata Crinana.

Nutno podotknout, že “opravdová rodina” jako celek pocházela pouze od Crinanova staršího syna, krále Duncana (byl zabit Macbethem roku 1040) respektive od Crinanova mladšího syna Maldreda, regenta Cumbrie (území od Lennoxu po Carlisle), který se oženil s dcerou místního dynastitského vládce, hraběte z Northumberlandu.

Když se o dvě generace později objevila heraldika byly barvy Duncanova domu stanoveny na zlatou a červenou a barvy Maldredova domu na stříbrnou a červenou. Gillemichael mac Duff, “z boží milosti” hrabě z Fife, žijící kolem roku 1133 byl po meči vnukem staršího bratra krále Davida, Aethelreda, posledního dědičného opata z Dunkeldu a prvního hraběte z Fife.

Na úsvitu heraldiky clan MacDuff, jako starší větev královské rodiny začal užívat zlatý štít s červeným lvem s modrou zbrojí. Král David pro zdůraznění svého postavení panovníka a člena mladší rodové linie rytířsky diferencoval rodinný erb lva známou skotskou červenou tressurou s liliemi, které jsou již od dob starého Egypta symbolem žijícího krále.

Hrabata z Fife jako náčelníci klanu MacDuff užívali  erby dva, ve zlatém štítě červeného lva a nebo štít se šesti kůly (pětkrát polceno) stejných barev. Oba štíty se objevují na jejich pečetích ve 13. století, ale je velmi pravděpodobné, že jejich použití je mnohem starší.

Cadeti (mladší větve) klanu MacDuff dále diferencovali své erby. Např. erb se lvem byl obměněn přidáním černé kosmé niti (riband) u dědičných opatů (dnes Lordů) z Abernethy. Rovněž druhý erb s kůly byl diferencován pozměněním barev na zlatou a černou ve znaku hrabat z Athollu z rodiny Strathbogie (Strabolgi), větve klanu MacDuff.

Rodina Spensů obměnila svůj erb se lvem přidáním na riband (nově na kosmém břevně) tří Quincyovské proděravěné routy (mascle). Hlava klanu, Spensové z Lathallanu, užívala původně štít zlatý s červeným lvem s modrou zbojí a jako diferenci černé kosmé břevno se třemi stříbrnými proděravěnými routami. Jako klenot byl na přilbě krk jelena.

Jak již bylo dříve řečeno v 16. století změnili příslušníci větve Spens z Lathallanu svůj erb, tak aby lépe vyjadřoval dědictví po rodu Campbellů z Glendouglasu, blason: Štít čtvrcený a dělený kosmo a šikmo se střídajícími se barvami modrou a stříbrnou, ve středu stříbrný srdeční štítek s červeným lemem a černou hlavou orla s červenou zbojí.

Roku 1767 se Thomas Spens, 15th of Lathallan vrátil k  původnímu rodovému erbu s tím, že Quincyovské mascle byly nahrazeny routami, blason: Štít zlatý s červeným lvem ve skoku a modrou zbrojí, přes štít černé kosmé břevno se třemi stříbrnými routami. Na kolčí přilbici s červeno-zlatou točenicí a červeno-zlatými přikrývadly je hlava jelena přirozené barvy. Válečný pokřik: SI DEUS, QUIS CONTRA.

Poslední změna nastala roku 1780, kdy byl starý rodinný erb opět doplněn erbem Campbellů z Glendouglasu, blason: Štít čtvrcený, 1.-4. pole zlaté s červeným lvem s modrou zbrojí přes něj je položeno černé kosmé břevno se třemi stříbrnými routami, okolo pole je červený lem s osmi stříbrnými růžemi se zlatými semeníky, Spens, 2-3. pole je čtvrceno a děleno kosmo a šikmo s barvami černou a zlatou, Campbell. Klenotem zůstal krk jelena v přirozené barvě. Válečný pokřik je stejný.

Erb linie Spens von Booden je určen povýšením Karla Traugotta Spense von Booden 22. srpna 1781 do stavu svobodných pánů. (Saalbuch 228, č. 436, dáno ve Vídni 22. srpna 1781) 

Německý popis znaku je citován v pozdějších knihách zabývajících se českou resp. slezskou šlechtou a je nutno říci, že interpretace pojmu „brennender Granaten“ vyvolal zmatek ve vyobrazeních erbu, blason: Štít modrý se zlatým, zlatě korunovaným dvouocasým lvem s červenou zbrojí, přes štít je položeno červené kosmé břevno se třemi černými hořícími granáty (zde autor popisu s největší pravděpodobností myslel na kameny). Na štítě je koruna svobodných pánů. Klenotem je na korunované turnajské přilbě s modro-zlatými a červeno-zlatými přikrývadly rostoucí lev ze štítu.

Sami příslušníci rodu užívali v posledních letech 19. století a počátkem století dvacátého na svých ex libris štíty s routami resp. granáty-kameny. Jen jediná výjimka je ex libris Marie Pöck, manželky Karla Spense, kde autor užil hořící bomby.

Nakonec je třeba říci, že chybně interpretovaný popis Spensovského erbu se dodnes drží při životě a znovu a stále je opakován, naposledy v Almanachu českých šlechtických rodů, ročník 2007 na s. 401.   

 

Autor: heraldikaerby

Štítky: Spens-Boden, erby-české-šlechty, rodová-heraldika, heraldická-znameníhistorie-heraldika, wappen, heraldry, coat-of-arms

Sponzoruje: http://www.furminator-shop.cz/