Doporučujeme
rodinny-erb.jpg

Rodinný erb

cena dohodou
Návštěvy:
Today: 17All time: 149117

Erby-české-šlechty-Skene

Z řady skotských rodů usedlých ve střední Evropě se do jisté míry vymyká rodina Skene, především proto, že se přistěnovala na Moravě až v 19. století. Tato starobylá a vážená rodina pochází z hrabství Mar. Roku 1317 skotský král Robert the Bruce povýšil pozemky spolu s jezerem Loch Skene na baronii pro jistého Roberta de Skene. Jeho potomci drželi tento majetek až do roku 1827, kdy Alexander Skene, 20th Baron of Skene zemřel bez potomků. Jeho statky přešly na synovce Jamese Duffa, 4. hraběte z Fife. V roce 1857 byl 1. vévoda z Fife poctěn titulem Baron Skene of Skene. Dnešním držitelem titulu je pravnuk 1. vévody David Charles Carnegie, 4th Duke of Fife a. 13th Earl of Southesk (Peerage of Scotland), 4th Earl of Macduff (Peerage of the United Kingdom), 13th Lord Carnegie of Kinnaird (Peerage of Scotland), 13th Lord Carnegie, of Kinnaird and Leuchars (Peerage of Scotland), 5th Baron Balinhard of Farnell in the County of Forfar (Peerage of the United Kingdom), 10th Carnegie Baronet (Baronetage of Nova Scotia).

 

Skene House na fotografii z roku 1998.

zdroj: http://humphrysfamilytree.com/Skene/Bitmaps/skene.house.full.jpg

Původ jména Skene se tradičně  odvozuje podle legendární příhody, která se měla udát v 11. století v klanu Robertson. Říká se, že mladší syn náčelníka klanu Robertsona of Struan zachránil život svého krále Malcolma zv. „Canmore“ před smrtí ve spárech divokého vlka pouze svou malou dagger-dýkou zvanou „sgain“. Za svou statečnost byl králem odměněn pozemky, které obletí za jeden den jestřáb, v dnešním Aberdeenském hrabství, které později dostaly jméno po zbrani, která přinesla štěství a bohatství svému majiteli, rodina přijala jméno po prvním majiteli statku Skene. Na trvalou památku statečného činu byly vloženy do rodového erbu, do hlavy štítu tři vlčí hlavy nabodnuté na třech dýkách, dnes je ve skotské heraldice tato figura nazývána „dirks“. 

Mnohem pravděpodobnější verzí původu rodiny Skene je varianta odvozující jejich původ z klanu Donchadh neboli Robertson. Podle historika Dr. W. F. Skene byl druhý syn náčelníka klanu Robertson známý pod jménem Donchadh mor na Sgine, což znamená Velký Duncan Skean. Přídomek Skean s největší pravděpodobností není odvozen od osobní zbraně, ale od jména majetku, který vlastnil. Robertsonové věřili, že jsou potomci Conana, druhého syna Henryho, posledního z keltských hrabat, vlastnící území zvané Atholl. Henry z Athollu měl pouze dcery a jejich potomci si podrželi území na hranici skotské Vysočiny a nížiny a Robertsonové mnohem divočejší severnější území na Vysočině.

Prvním písemně doloženým členem rodu, který užíval jméno Skene nebo jeho variantu byl John de Skeen, který žil za vlády skotského krále Malcolma III. Po Malcolmově smrti John podporoval Donalda Bane, protivníka Malcolmova dědice, krále Edgara. Jeho majetek byl zabaven a rodina jej získala zpět až, když se připojila k vojsku krále Alexandra I. pochodujícím proti rebelům na sever roku 1118. Johnův pravnuk John de Skene držel  uvedené  území za vlády krále Alexandra III. a jeho syn Patrick, připomínaný v Ragman Roll roku 1296, se podrobil anglickému králi Edwardu I.

Nicméně Robert de Skene věrně podporoval Roberta the Bruce a po jeho vítězství povýšil jeho území roku 1318 na baronii. Při válečných konfliktech byla rodina Skene vždy loajální vůči svým panovníkům, vždy statečná a mnoho jejích příslušníků padlo pro své krále. Např. vnuk Roberta de Skene Adam, 5th Baron of Skene byl zabit v bitvě u Harlaw roku 1411. O století později Alexander, 9th Baron of Skene uposlechl výzvy Jakuba IV. a spolu s mnoha ostatními roku 1513 bojoval v bitvě u Flodden, po níž byl zapsán do seznamu smrtelně zraněných. V průběhu 16. století takto zemřeli mnozí další, např v roce 1547 v bitvě u Pinkie. Bez ohledu na tyto pohromy rodina přežila a díky výhodným sňatkům rozšířila ještě svůj majetek. Majetek drželi a rozšiřovali náčelníci klanu Skene do roku 1827, kdy zemřel bezdětný Alexander Skene, 20th Baron of Skene. Smrtí Alexandra Skene baronie zanikla a majetek zdědil Alexandrův synovec, James Duff, 4th Earl of Fife, syn Alexandra Duffa a Mary Skene.

 

Erb náčelníka klanu Skene nad vstupem do Skene House.

zdroj: http://freepages.genealogy.rootsweb.ancestry.com/~ourfamilyrealm/images/skene_house_cd_coat_of_arms.jpg

Jak již bylo řečeno roku 1827 vymřela po meči linie Skene of Skene, tím zaniklo rodové náčelnictví a všechny zbylé rodiny byly počítány podle neprokázaného příbuzenství ke klanu Struan Robertson. 17. února 1994 úřad nejvyššího skotského herolda „Lord Lyon King of Arms“ uznal a zaregistroval nového náčelníka klanu Skene, představitele nejstarší rodové žijící linie, pana Danuse George Moncreiff Skene of Hallyards. Zároveň byl zapsán jako dědic nového náčelníka jeho syn Dugalet Danus Skene.

Klan Skene se rozdělil na několik linií. Gilbert Skene, předek rodin Skene of Dumbreck a Newtyle, byl druhorozený syn Alexandra, 11th Barona of Skene. Se svou manželkou Barbarou, z rodiny Forbesů of Echt splodil celkem tři syny. Nejstarší syn Alexander Skene of Dumbreck byl přímým dědicem otce a jeho potomci se uplatňovali především jako pedagogové a lékaři. V 19. století někteří příslušníci větve Dumbreck vstoupili do služeb Východoindocké společnosti. Třetí syn Robert založil větev Skene of Newtyle, vyhaslé po meči již počátkem 18. století Alexandrem, 6th of Newtyle. Nejznámnějším členem této větve byl Sir John, 4th of Newtyle, guvernér britské kolonie New Jersey v dnešních USA. 

James Duff byl roku 1827 povýšen na Barona Fife. Po jeho smrti statky Skene a Cariston zdědil Alexander William Georgie Duff, 1st Duke of Fife a 6th Earl of Fife. 7. října 1857 byl vévodovy propůjčen titul Barona Skene of Skene. Dnešní erb 3. vévody z Fife se stal velmi složitým, protože je rovněž představitelem klanu  Carnegie a dědic rodu Bannerman. 

Danus Georgie Moncreiff Skene of Skene, Chief of the Name and Arms of Skene, representant Feudal Baronial House of Skene of Skene, 10th Baron of Pitlour a 14th Baron of Hallyards. Nový náčelník je učitelem a je absolventem universit v Sussexu, Chicagu a Aberdeenu, v roce 1992 byl zaregistrován jeho erb. Je synem Sira Johna Skene a jeho manželky Barbary Forbes of Craigievar a je přímým potomkem druhého syna Jamese Skene of Skene, který zemřel kolem roku 1604. John Skene of Hallyards zapsal svůj erb v registru Lorda Lyona diferencovaný od erbu náčelníka zlatým měsíčkem roku 1672.

Čtvrtý syn Alexandra Skene, 11th of Skene, Patrick se stal praotcem větve Skene of Dyce. Jeho potomci vymřeli po meči roku 1815 Andrewem, 9th of Dyce. Poslední baron of Dyce rozdělil svůj majetek na dva díly. První díl – statky Dyce a Parkhill rozdělil mezi generála Johna Gordona-Cumminga of Pitlurg, potomka Adrewovy tety Mary Skene a Roberta Cumminga of Birness a zástupce náčelníka klanu Dr. George Skene, lékaře v Aberdeenu a příslušníky větve Skene of Rubislaw. Generálovi potomci přijali jméno Skene a drželi dále zděděný majetek. Svůj erb později čtvrtili diferencovaným erbem rodiny Skene of Dyce. Druhou část majetku zdědili potomci nelegitimní dcery staršího bratra Andrewa, Johna, 8th of Dyce. Ta se provdala za jistého Williama Smithe, s nímž měla celkem tři děti. Potomci prvorozené-ho Andrewa Smithe přijali rovněž jméno Skene a založili větev Skene of Lenthintie.

Andrew, druhý syn Jamese, 12th of Skene, se stal praotcem větve Skene of Halyards (usazená v hrabství Fife). V rodinné historii byl významný John, 3rd of Halyards. Byl celkem dvakrát ženat. Se svou první manželkou Margaret McGill of Rankiellor zanechal dědice a pokračovatele rodiny Halyards do konec 19. století. Z druhého manželství s Helen Pitcairn, dcerou Patricka Pitcairn of Pitlour vzešel syn David, 1st of Pitlour, dědic majetku po své matce. Jeho syn Robert, 2nd of Pitlour zdědil po rodině svého bratrance Johna, 5th of Halyards též jeho majetek a tak byly oba majetky a tituly spojeny v rukou jediného člověka. Posledním mužským potomkem rodiny byl David, 4th of Pitlour a 8th of Halyrads, který zemřel v Paříži neženat. Celý majetek zdědila Davidova teta Jane provdaná za George Moncreiffa of Reddie. Jejich vnuk Patrick Moncreiff přijal příjmení Skene a bylo mu povoleno psát se 9th Baron of Halyards a 5th Baron of Pitlour. Jeho praprapravnuk se stal současným novým náčelníkem klanu Skene. 

Mladší syn zakladatele větve Skene of Halyards (Fife), Patrick Skene založil mladší rodinnou odnož, která počátkem 18. století přesídlila do Belgie a Holandska. V Holandsku rodina vymřela po meči roku 1885.

Druhý syn Alexandra, 9th of Skene, James se oženil s Janet Lumsden of Cushney a měl své sídlo na statku Bandodle. Se svou manželkou měl celkem 15 dětí. Prvorozený syn James se stal předkem větve Skene of Wester Corse a. Ramore, která vymřela po meči již v 18. století. Jeho čtvrtý syn Robert se stal praotcem větve Skene of Belhelvie a. Rubislaw. Robert stejně jako jeho otec měl početnou rodinu. Z jeho potomků byli po Davidovi, obchodníkovi v Polsku, rodiny Skene of Rubislaw a Skene of Blackdog, dodnes žijící v Austrálii. Příslušníky rodiny Rubislaw lze dodnes nalézt ve Skotsku. Šestý syn John se stal praotcem větve Skene of Curriehill, která však vymřela již ve druhé generaci a větve Halyards (Midlothian), kteří vymřeli na přelomu 17. a 18. století.

 

Moravská větev Skene of Prerau. 

 

Jak již bylo dříve zmíněno mnoho mužů z větve Halyards (Fife) odešlo v polovině 18. století do exilu v Holandsku. Mezi nimi byl i jistý Peter Skene, předek moravských rytířů a svobodných pánů von Skene, který se usadil ve Venlo, kde získal měšťanské právo a stal se soudním vykonavatelem. Zde se roku 1751 oženil se Sarah Katherine Landmeterovou, se kterou měl čtyři děti. Nejstarší syn Henry zemřel v dětství. Jeho bratr Alexander Skene se stal přímým předkem moravské větve. Další bratr William zůstal v Holandsku, kde jeho potomci žili do konce 19. století, kdy vymřeli po meči roku 1885 Peterem Ludwigem Skene.

Peterův vnuk Philipp William Skene sloužil v holandské armádě. Za protirakouské belgické revoluce se s celou rodinou vystěhoval v roce 1830 do Brna, kde spolu se svými syny založil textilní továrnu. S manželkou Jeanne Catherine Hauseur měl pět synů. Nejstarší William se odstěhoval do USA. 

 

Rodokmen 1.

Andrew Skene in Auchorie, +1619, druhý syn Jamese Skene 12th Baron of Skene (někdy se píše též of that Ilk) a Jean Douglas, měšťan v Aberdeenu, oo Elizabeth Calder, dcera Lairda of Asloun

1. Sir Andrew Skene, Laird of Halyards (Fife) – potomci Skene of Halyards

2. Patrick Skene, potomci na Moravě a v Prusku

3. William Skene, + neženatý

4. Jean Skene, oo N. Robert, profesor univerzity St. Andrews

5. Isobell Skene, + svobodná

 

Rodokmen 2.

Patrick Skene in Auchorie, + po r. 1633, oo Jean Forbes, dcera Roberta Forbese of Drumlassie

1. Andrew Skene, +1678, pastor v Turriff, oo Jean Coutts, dcera Lairda of Auchtertoull

1.1 Robert Skene, oo Barbara Douglas

1.1.1 John Skene, *28. prosince 1671 +?, vlastnil postupně farmy Doorlathers, Bogues of Lathers, Bogues of Raclach, oo N.N.

1.1.1.1 John Skene, *29. prosince 1707 Doorlathers +?

1.1.1.2 James Skene, *1. července 1711 Doorlathers +?

1.1.1.3 Andrew Skene, *11. dubna 1713 Doorlethers +?

1.1.1.4 George Skene, *24. dubna 1715 Bogues of Lathers +?

1.1.1.5 Agnes Skene, *13. června 1717 Bogues of Raclach +?

1.1.1.6 Isabella Skene, *24. května 1719 Raclach +?

1.1.1.7 Alexander Skene, *19. března 1721 Bogues of Raclach +?

1.1.1.8 Peter Skene, *31. května 1721 Bogues of Lathers +24. prosince 1787 Venlo, odešel do Holandska a usadil se jako měšťan ve Venlo, I. oo 31. 5. 1751, Sarah Catherine Landmeter, II. oo 11. 12. 1786 Elisabeth Passage

(1)

1.1.1.8.1 Hendricus Skene, *8. dubna 1752 Venlo +Venlo, bez potomků

1.1.1.8.2 Alexander Skene, *28. srpna 1755 Venlo +od roku 1802 nezvěstný, doktor práv a sekretář holandského vyslanectví v Kolíně nad Rýnem, oo 1. 3. 1790 Johanna Jacoba Theodora Hoffmann

1.1.1.8.2.1 Philipp William Skene – pokračováni rodokmen 3.

1.1.1.8.2.2 Louisa Jacoba Skene

1.1.1.8.2.3 Johanna Carolina Skene

1.1.1.8.3 Wilhelm Skene, *10. listopadu 1757 Venlo +?, námořní kapitán, oo Henrica Alida Guichenon de Chastillon, kř. 21. října 1752 Venlo +27. ledna 1827 Maastricht,

1.1.1.8.3.1 Peter Skene, *22. června 1788 Venlo +8. září 1855 Venlo, oo 4. 6. 1840 Maastricht, Maria Helena Daemen, *9. května 1805 Maastricht +22. dubna 1851 Venlo, dcera Thomase Daemena a Getrudy Marie Gilissen,

1.1.1.8.3.1.1 Peter Lodewijk Willem Maximiliaan Skene, *24. června 1843 Venlo +prosinec 1885, příslušník holandské armády

1.1.1.8.3.2 Maxemiliaan Skene, *20. března 1791 Venlo +?

1.1.1.8.4 Johanna Maria Skene, *1761 +13. února 1824 Venlo, oo Willem Francis Guichenon de Chastillon - potomci   

1.1.2 Anna Skene, *9. srpna 1673 +?

1.1.3 William Skene, *14. června 1676 +? 

2. John Skene

2.1 Andrew Skene

2.2 James Skene in Turriff

3. Jean Skene, oo Richard Jones

 

Rodokmen 3.

 

Philipp William Skene, *13. června 1790 Köln +29. září 1842 Brno, mistr barvíř látek a průmyslník, oo 13. 4. 1812 Verviers, Jeane Catherina Hauseur, *1794 +?

1. William Skene, *1813  +1842 - odešel do USA,

2. Alfred I. Skene, - pokračování,

3. Karl I. Skene,  *10. března 1819 Verviers +20. června 1855 Brno, oo 1847, Marie Katherine Sophie von Schoeller, *22. října 1826 +9. srpna 1906 Brno. Rakouské povolení užívat zahraničního šlechtictví s predikátem "von Skene", 11. března 1905 pro vdovu po zemřelém Karlu Skene, Marii Katherine Sophii von Schoeller a jejich potomky.

3.1 Karl II. Philipp Wilhelm von Skene, *8. června 1848 Brno +4. srpna 1929 Küsnacht, Schweiz, pána na Wilkau, Piskorsine a Norigawe ve Slezsku, královský pruský vrchní komerční rada, 1. 5. 1908 povýšen do pruského šlechtického stavu včetně potvrzení rodového erbu, oo 7. 4. 1874, Klara Emilie Marie Schoeller, 2. května 1852 Düren +  26 Jan 1920, Breslau (dnes Wroclaw, Polsko),

3.1.1 Karl III. Philipp Leopold von Skene, *22. května 1876 Breslau  (dnes Wroclaw, Polsko)  +?, obchodník, král. pruský poručík zeměbrany, oo 2/3. 8. 1909 Gross Wilkau, Alma Susanne Adelheid von Chappuis, *26. října 1881 Gross Wilkau (dnes Wilkow Wielki, Polsko) + 1925 Greifswald,

3.1.1.1 Alexander Patrick Robert Wilhelm von Skene, *28. července 1910 Koberwitz (dnes Kobierzyce, Polsko) +?

3.1.1.2 Ingeborg Jutta Marie Luise von Skene, *12. března 1913 Koberwitz (dnes Kobierzyce, Polsko)

3.1.1.3 Margarete Marie-Luise von Skene, *9. března 1916 Koberwitz (dnes Kobierzyce, Polsko)

3.1.2 Johanna Klara Marie Adele von Skene, *26. března 1879 Breslau  (dnes Wroclaw, Polsko)  +16. března 1966 Bad Teinach, oo 23. 1. 1899 Breslau, Carl Wilhelm hrabě Keyserlingk, král. pruský důstojník, potomci

3.1.3 Philipp Cäsar von Skene, *21. ledna 1884 Breslau  +?, oo 15. 9. 1915 Breslau, Margarete Baum

3.1.4 Robert Artur Arnold Rudolf von Skene, *14. října 1892 Breslau +10. února 1927 den Haag, oo 1. 8. 1924 den Haag, Valeria von Wolff *2. května 1881 +24. března 1948 Budapest

3.2 Eugenia von Skene, *25. září 1853 Brno  +17. listopadu 1929 Losenstein, oo 10. 2. 1872 Brno, Kurt Heinrich Adolf svobodný pán von Gablenz, *10. dubna 1847 Dresden  +9. srpna 1910 Neuwaldegg, k.k. rittmistr  

3.3 Marie von Skene, *8. února 1852 Brno +8. března 1927 Wien, oo Alfred II. svobodný pán Skene,

4. Adolf Skene, *1828 +1849, padl v bitvě u sv. Lucie v Itálii.

5. August rytíř von Skene, *5. listopadu 1829 Verviers  +29. listopadu 1891 Wien, oo 4. 5. 1859, Augusta von Schoeller, *13. září 1837,

5.1 Richard I. Philipp rytíř von Skene, *11. září 1867 Wien, +4. června 1947 Wien, JUDr., průmyslník, oo ?

5.1.1 Richard II. rytíř von Skene, *5. května 1909 Wien, + duben 1945 padl u Vídně, průmyslník, oo ?

5.1.1.1 Richard III. (rytíř) Skene, *1936 +1997

5.2 Augusta Emilie Marie Johanna von Skene, *29. listopadu 1873, +4. července 1938 Wien, oo 20. 4. 1892 Wien, Oskar Veit Karl Mayr von Gunthof -potomci   

 

ALFRED I. SKENE.

 

Druhorozený syn Philippa Williama a jeho ženy Jean, Alfred se narodil 16. května 1815 v belgickém textilním městě Verviers. V roce 1830 se s rodiči přestěhoval do Brna a mladík vstoupil jako kadet do 4. pluku švališérů, později nazvaném Windisch-Graetzovi dragouni, ve kterém sloužil celkem 17 let a v hodnosti nadporučíka z armády odešel roku 1847, aby mohl převzít otcovy obchody.

V témže roce založil velkou továrnu na sukna (strojní tkalcovnu) v Alexovicích u Ivančic. Po smrti svého mladšího bratra přesídlil do Brna, kde založil novou továrnu na sukna, dodávající své výrobky především pro armádu. Ve svém novém bydlišti byl zvolen vicepresidentem Brněnské obchodní a živnostenské komory.

Po volbách roku 1861 zasedl do zemského sněmu a později i do říšské rady, kde se projevil jako zastánce únorové ústavy. V letech 1864-66 zastával funkci brněnského starosty a zasloužil se o zlepšení městského vodovodu a o uspořádání městského majetku, o školství se zasloužil na jedné straně zřízením nových budov, na druhé straně zavedením tělesné výchovy do vyučování.

V roce 1860 byl vyznamenán rytířským křížem řádu Františka Josefa. Po vojenské katastrofě u Hradce Králové roku 1866 se přestěhoval do Vídně, aby byl ve středu hospodářského a politického dění. Roku 1867 byl znovu zvolen poslancem na moravském sněmu i na říšské radě, kde hlasoval proti rakousko-uherskému vyrovnání, dále kritizoval špatný systém rakouské armády, který dusil jakoukoliv samostatnost a smysl pro odpovědnost.

Roku 1870 založil u Vídně továrnu na vojenskou výzbroj. Roku 1859 bratři Alfred a August Skene odkoupili od Antonína hraběte Magnise pozemky, které byly odděleny od přerovského panství a postavili v Pavlovicích cukrovar, který zpracovával cukrovou řepu právě z přerovského panství, které si bratři pro tento účel pronajali. Dále zde přečišťovali cukr na hrubo zpracovaný v cukrovaru v Doloplazech, který rovněž patřil bratřím Skene. Spolu s rodinou Schöllerů postavili další cukrovary v Lipníku nad Bečvou a v Uhrách.

Díky svým hospodářským úspěchům mohli bratři Skene koupit malé panství Pavlovice u Přerova a statek Alexovice. Touto koupí se zařadili mezi moravskou šlechtu. Alfred I. Skene zemřel jako úspěšný podnikatel ve Vídni 14. května 1887. 

 

Alfred Skene nejstarší.

Alfred I. Skene, *15. května 1815 Verviers  +14. května 1887 Wien, I. oo 1845 Ivančice, Františka von Rosenbaum, *1829 +1861, dcera Aloise rytíře Rosenbauma, c.k. nadporučíka a Františky von Benoit,  II. oo Louisa von Blumendorf, *9. listopadu 1845 +4. července 1888 Wien,

(1)

1. Alfred II. svobodný pán Skene, - pokračování,

2. Louis svobodný pán Skene,  *30. května 1851  +2. července 1921 Mitrov, oo 4. 2. 1880 Bolzano, Johanna Katharina Bertha (Janka) hraběnka Firmian, *5. září 1858 Bolzano +1943

2.1 Robert svobodný pán Skene, *26. května 1885 Wien +1934, oo Marcella Emilie Bartolli

3. Gabriele Skene,  *15. dubna 1852 +?, paní na panství Schwarzenau v Dolních Rakousích, oo 5. 6. 1871 Wien, Bohuslav Adalbert svobodný pán Widmann, *12. března 1836 Olomouc +9. června 1911 Wien - potomci

 

ALFRED II. svobodný pán SKENE.

 

Nejstarším synem Alfreda I. Skene byl stejnojmenný syn Alfred II., narodil se 24. srpna 1849 v Alexovicích, dětství prožil v Brně a v Alexovicích. V roce 1861, kdy mu zemřela matka, se odstěhoval do Vídně, kde začal navštěvovat Bilkův výchovný institut a poté nižší gymnazium, které zakončil 28. července 1867 maturitní zkouškou s výborným prospěchem.

Následující dva roky studoval na universitách ve Vídni, Berlíně a Curychu především chemii a fyziku. V roce 1869 se vrátil do Přerova a začal pracovat v otcově cukrovaru a roku 1872 převzal vedení závodu. Krátce před tím, 25. července 1871 se zasnoubil se svou sestřenicí Marií von Skene, sňatek snoubenci slavili 2. srpna 1873 v Brně. Několik málo dní po svatbě se novomanželé nastěhovali do nového obydlí v Přerově, kde spolu žili dalších 15 let.

V říjnu 1873 získal Alfred II. řád Železné koruny III. třídy a 31. října 1874 byl povýšen na rytíře dědičných zemí. Roku 1887 po smrti svého otce a na základě jeho závěti převzal Alfred II. Skene cukrovar v Přerově a dva domy ve Vídni. V roce 1889 požádal spolu se svým bratrem Louisem, sestrou Gabrielou a sestřenicí Eugenií ministerstvo zahraničních věcí o povrzení jejich starobylého šlechtictví. Roku 1904 byl zvolen poslancem zemského sněmu a podařilo se mu dojednat vyrovnání mezi německou a českou národností. Císař mu za jeho hospodářské a politické úspěchy propůjčil komandérský kříž Leopoldova řádu. 2. března 1909 byl císařským dekretem povýšen do stavu svoboných pánů.  

Baron Alfred postupně přenesl všechny své obchodní aktivity do Přerova, zde zasedal v městské radě a v okresním školním výboru. Roku 1898 byl jmenován čestným občanem města Přerova. Roku 1890 zahájil stavbu zámku v Pavlovicích, zámek rodina začala obývat roku 1898. Baron Alfred zemřel 17. ledna 1917 ve Vídni. Alfred II. Skene se řadu let zabýval genealogickými studiemi o původu a dějinách své rodiny, podařilo se mu získat mnoho dokumentů v Holandsku, Belgii, Rusku, Německu a ve skotských archivech. Za tím účelem si dopisoval se svým vzdáleným příbuzným žijícím ve Skotsku, Williamem Forbesem Skene. Poskytl mu všechny své nashromážděné rodinné dokumenty. V roce 1886 se stal členem New Spalding Club v Aberdeenu a v následujícím roce vydal tento klub knihu ''Memorials of the family Skene of Skene'' od jmenovaného Williama Forbeses Skene, královského historiografa pro Skotsko,v níž byl také uveden rodokmen rakouských Skeneů.

Alfred II. Skene byl též literárně činným, v krátké době po sobě vydal dvě publikace ''Ein Beitrag zur Beurtheilung der oesterr. Agrarfrage (1885) a ''Der Donau-OderCanal'' (1886), které našly příznivé přijetí u recenzentů. První spisek vyšel též česky pod názvem Příspěvek ku posouzení rakouské otázky agrární. Na školství věnoval několik tisíc jako jistinu, z jejíchž úroků byly chudým žákům pořizovány školní potřeby. Obdobně financoval stravování chudé mládeže a dodával potraviny. V roce 1898 věnoval ve státních úpisech 10 000 korun na zřízení 4 stipendií po 100 K pro žáky přerovského vyššího gymnázia, narozené v Přerově, Pavlovicích nebo Prusinkách. Obec Pavlovice vděčí rodině Skene, zvláště pak baro-nu Alfrédovi za mnohé. Na výstavbu nového kostela v letech 1885/1886 přispěl jako patron povinnou třetinou, což obnášelo cca 45 000 zlatých, mimo vnitřní výzdobu.V roce 1897 vykoupil za hřbitovem části selských pozemků a zřídil na nich rodinný hřbitov se čtyřmi vyzděnými hrobkami. Zdobí jej kamenný kříž napodobující keltské náhrobky z původní vlasti stavebníka. Farní hřbitov dal ohradit z jižní a západní strany kamennou zdí s mříží. Roku 1908 koupil dům čp. 39 a po mohutných úpravách zde byla zřízena mateřská školka na památku šedesátiletého jubilea panování císaře Františka Josefa I. jako třetí v pořadí školek v přerovském okrese. K slavnostnímu vysvěcení za účasti řady spřízněných šlechtických rodů došlo 14. června 1908. Na svůj náklad ustanovil i pěstounku a opatrovnici. Roku 1910 dal Skene postavit dům čp.101, který sloužil poště. Za další dva roky se dal do stavby domu, který dostal čp.102 a v němž byla četnická stanice. Zasloužil se o i o úpravu cest na statku, zvláště se připomíná úprava cesty do Radslavic a stavba silnice do Hlinska.

Baron Alfréd Skene byl po smrti ve Vídni převezen 20. ledna 1917 do Přerova, kde se v místním farním kostele konaly zádušní obřady, poté bylo tělo zesnulého uloženo do rodinné hrobky v Pavlovicích za hudebního doprovodu vojenské kapely 57. pěšího pluku. 

 

Alfred II. svobodný pán Skene, *24. srpna 1849 Alexovice +17. ledna 1917 Wien, oo 2. 8. 1873, Marie Skene, *8. února 1852 Brno  +8. března 1927 Wien,

1. Alfred III. svobodný pán Skene, *3. června 1874 Přerov  +30. března 1946 Přerov – svobodný a bezdětný,

2. Elsa Marie Louisa Františka Skene, *25. listopadu 1877 Brno, + 1950 Wien, oo 24. 6. 1896 Wien, František svobodný pán Kuhn von Kuhnenfeld, 1. června 1862  +16. října 1934, c. a k. polní podmaršálek – potomci,

3. Lucie Skene, *4. června 1878 Přerov +4. srpna 1948 Wien, oo 12. 9. 1899 Wien, Judr Alfréd svobodný pán Fries-Skene,  *17. června 1870 Budva, Dalmácie +6. prosince 1947 Wien, poslední c. a k. místodržící v Terstu a Küstenlandu, čestný občan Klagenfurtu,

 

 ALFRED III. svobodný pán SKENE.

 

Alfred III. Skene se narodil svým rodičům 3. června 1874 v Přerově, kde též od září 1879 navštěvoval obecnou školu. Od září 1884 privátně studoval na gymnásiu v Kroměříži, stejně jako jeho otec s výborným prospěchem. Na vlastní přání vstoupil jako praktikant v úřadě moravského místodržitelství, od roku 1898 pracoval jako koncipista při okresním úřadě v Brně.

V roce 1900 během své roční dovolené nastoupil do otcova závodu v Přerově. Roku 1902 definitivně opustil státní službu již v postavení okresního komisaře a od té doby spoluřídil cukrovar, který po smrti svého otce převzal. JUDr. Alfred III. svobodný pán Skene byl jmenován čestným občanem Pavlovic, vždy se hlásil k německé národnosti a byl československý státní občan až do okupace kdy přijal říšské občanství. Zemřel v přerovské nemocnici 30. března 1946.

Po osvobození byl celý majetek rodině vyvlastněn a po jeho smrti byl výnosem ministerstva zemědělství ze dne 3. ledna 1947 zámek v Pavlovicích s parkem a ovocnou zahradou přidělen městu Přerovu do užívání a správy. Ze zámku byly odvezeny všechny umělecké předměty a některé vzácnější knihy na zámek Moravský Šternberk. Zbytek knihovny byl roku 1948 při předání budovy převezen na přerovský zámek a později zničen ve Sběrných surovinách.

 

Rodový erb.

 

Jak již bylo výše zmíněno vznik rodového erbu se vysvětluje na základě tradiční pověsti o záchraně krále Malcolma předkem rodu, který pouhým nožem zabil útočícího vlka. Hlavní štítová figura je dýka zvaná “Skene”. Jde o druh bodné zbraně, která byla ve středověku základem výzbroje irských lupičů a našla i velké uplatnění mezi skotskými horaly. Druhou užitou štítovou figurou jsou tři vlčí hlavy nabodnuté na zmíněné dýky. Tyto hlavy jsou základním symbolem erbu užívaným hlavou a náčelníkem klanu Struan Robertson a podporují tak domněnku, že Skeneové jsou potomky některého ze synů náčelníka Robertsonů.

Scéna zabíjení vlka ze zámku Skene House.

zdroj:  http://humphrysfamilytree.com/Skene/Bitmaps/skene.house.cd.22.jpg

Původní erb je poprvé vidět již na pečetích z konce 13. století. V souladu se základním pravidlem heraldiky o neměnnosti erbovního znamení, zůstal v užívání původní erb dodnes. 

Blasony:

Skene of Skene: Štít červený se třemi vedle sebe postavenými dýkami, špicemi vzhůru se zlatými rukojeťmi. Na špicích jsou nabodnuty vlčí stříbrné hlavy se zlatými vyplazenými jazyky. Klenotem je na kolčí přilbě s červeno-stříbrnou točenicí a červeno-stříbrnými přikrývadly nahé levé rameno, v lokti pokrčené, vynikající z oblaku a držící zelený vavřínový věnec, vše v přirozených barvách. Štítonoši jsou dva vousatí horalští bojovníci, příslušníci klanu Skene, v pravo je postava oblečena v kalhotách ušitých z rodového tartanu, drží v pravé ruce dýku hrotem dolů, vlevo je postava oblečena v kiltu a drží horalský kulatý štít, na hlavě baret s klanovým badge a pery. Válečný pokřik: VIRTUTIS REGIA MERCES.

 

Skene of Halyards (Fife):  Štít stejný jako Skene of Skene, pro odlišení od náčelníka klanu je nad prostřední vlčí hlavu umístěn malý stříbrný měsíček. Klenotem je na kolčí přilbě s červeno-stříbrnou točenicí a červeno-stříbrnými přikrývadly, vyrůstající dlaň držící dýku s nabodenutou vlčí hlavou. Válečný pokřik: VIRTUTIS REGIA MERCES. 

27. října 1873 byl podnikatel August Skene povýšen do rytířského stavu vlastnoručním dopisem císaře Františka Josefa I. Diplom byl vystaven ve Vídni 31. října 1874 a bratřím Skene byl potvrzen starý rodový erb s dýkami resp. meči a nabodnutými vlčími hlavami. Jako polepšení byl přidán druhý klenot se třemi pštrosími pery. Blason: Štít červený se třemi vztyčenými meči vedle sebe, se zlatými jílci, záštitami a hlavicemi a se třemi nabodnutými stříbrnými vlčími hlavami. Na štítě jsou dva klenoty na korunovaných turnajských přilbách a červeno-stříbrnými přikrývadly. 1. rostoucí červeně oblečené předloktí držící zelený věnec se třemi stříbrnými růžemi, 2. tři pštrosí pera, stříbrné mezi červenými. Heslo na červené pásce stříbrně: VIRTUTIS REGIA MERCES.

2. března 1909 byl na základě nejvyššího rozhodnutí císaře Františka Josefa I. povýšen Alfred II. rytíř Skene do stavu svobodných pánů (diplom vydán 3. dubna 1909) a jeho erb byl upraven tak, aby lépe odpovídal historickým předlohám ze Skotska. Druhý klenot byl vypuštěn, na štít byla přidána koruna svobodných pánů a po stranách štítu stojí štítonoši stejně jako ve Skotsku u náčelníka klanu. Blason: Štít červený se třemi vedle sebe postavenými dýkami, špicemi vzhůru se zlatými rukojeťmi. Na špicích jsou nabodeny vlčí stříbrné hlavy s červenými jazyky. Na štítu spočívá koruna svobodných pánů. Klenotem je na korunované turnajské přilbě s červeno-stříbrnými přikrývadly nahé levé rameno vynikající z oblaku a držící zelený vavřínový věnec, vše v přirozených barvách. Štítonoši jsou dva vousatí horalští bojovníci, příslušníci klanu Skene, v pravo je oblečen v kalhotách ušitých z rodového tartanu, drží v pravé ruce dýku hrotem dolů, v levo oblečen v kiltu a držící horalský kulatý štít, na hlavě baret s klanovým badge a pery. Heslo na červené pásce, stříbrně: VIRTUTIS REGIA MERCES.

Poslední variantou erbu je rodová aliance, kterou císař povolil 12. července 1910 v Ischlu v rámci spojení erbů JUDr Alfréda von Fries a jeho manželky, při té příležitosti byl dr. Fries povýšen do stavu svobodných pánů diplomem daným ve Vídni 30. září 1910. Blason: Štít pol-cený, vpravo pole černo-zlatě šikmo dělené se lvem střídavých tinktur a červenou zbojí s dívčí tváří přirozených barev (původní erb rodu Fries z roku 1471), levé pole červené se třemi stříbrnými dýkami se zlatými rukojeťmi a s nabodenými zlatými vlčími hlavami (Skene). Na štít je posazena hodnostní koruna svobodných pánů. Klenoty jsou dva na korunovaných turnajských přilbách, pravo černo-zlatá přikrývadla, rostoucí lev s dívčí tváří ze štítu, vlevo červeno-stříbrná přikrývadla, nahé levé rameno vynikající z oblaku a držící zelený vavřínový věnec, vše v přirozených barvách.  (Genealog. Taschenbuch der briefadeligen Häuser, (Verlag Perthes Gotha), 1932, 594.)