Doporučujeme
rodinny-erb.jpg

Rodinný erb

cena dohodou
Návštěvy:
Today: 31All time: 141171

Erby-české-šlechty-Globic-z-Bučína

Původně staropražská měšťanská rodina jejíž předek Baltazar Globic byl malostranským primasem a konšelem a neznámo, kdy získal před rokem 1620 právo nosit erb spolu s predikátem "z Bučína".

Roku 1615 koupil na Malostranském náměstí dům U zeleného (též zlatého) stromu, který se dnes nazývá U Glaubiců a je v něm známý staropražský hostinec. Krátce po císařově vítězství v bitvě na Bílé hoře byl malostranský primas 20. února 1621 zatčen a na příkaz Karla z Liechtensteina (prokonzul a zástupce místodržícího v Čechách) uvězněn v prostorách Malostranské radnice.

Před vyšetřovací komisí sice prokázal svou nevinnu, ale i tak byl propuštěn až po sedmnácti týdnech. Roku 1623 byl komisí pro vyslýchání třetího stavu znovu předvolán a obviněn ze spiknutí proti císaři, útisku katolického náboženství, nabádání, „aby ouhlavní nepřítel Turek do krajů Českých povolán a uveden byl“, i z toho, že po bitvě na Bílé Hoře vyzýval k dalšímu odporu.

Opět se mu podařilo prokázat svou nevinu, byl zbaven udělené pokuty, podržel svůj dům u Zlatého stromu, který roku 1628 postoupil svému synovi Janu Globicovi, radnímu, v hodnotě 7000 kop míš. (Bílek T. V., Dějiny konfiskací v Čechách po roce 1618, Část druhá, Praha 1883, s. 1001)

Později, jako řádný a lojální občan byl dokonce jmenován členem komise vyšetřující dluhy a pohledávky váznoucí na konfiskovaných statcích za třetí stav a Menší Město pražské. Dnes již není známo jméno manželky Baltazara Globice, se kterou měl další syny, staršího Samuela a mladšího Jana Daniela, kteří založili dvě rodové větve a oba postupně dosáhli nobilitace.

 

Český vladycký stav spolu s erbem a predikátem "z Bucžina" na základě majestátu císaře  Ferdinanda III. ze dne 4. února 1653, daného v Regensburgu pro Samuela Globice, syna předešlého a zemského měřiče Království českého (Saalbuch 32b, fol. 994-997, Doerr A. von, Der Adel der böhmischen Kronländer, Praha 1900, s. 103, Král z Dobré Vody V., Heraldika, Praha 1900, s. 283, A. Sedláček, Českomoravská heraldika, Praha 1925, s. 416).

Český vladycký stav spolu s erbem a predikátem "z Bucžina" na základě majestátu císaře Leopolda I. ze dne 23. srpna 1662, daného v Bratislavě (Prešpurgk) pro Jana Danyela Globice, mladšího bratra předešlého (Saalbuch 32b, fol. 1077´-1081, Doerr A. von, Der Adel der böhmischen Kronländer, Praha 1900, s. 104, Král von Dobra Voda A., Der Adel von Böhmen, Mähren und Schlesien, Prag 1904, s. 70, Sedláček A., Českomoravská heraldika, II. díl, Praha 1925, s. 416, Schimon A., Der Adel von Böhmen, Mähren und Schlesien, Böhmisch Leipa 1859, s. 43). 

 

Erb (1653): Štít dělený. V horním modrém poli z dělící linie rostoucí zlatě okřídlený jelen desaterák v přirozené barvě se zlatým obojkem a zlatou zbrojí. Spodní pole je červené se stříbrným vydutým hrotem. V červených polích po jedné stříbrné kouli a ve stříbrném poli koule zlatá. Klenotem, na korunované trnajské přilbě s červeno-stříbrnými a modro-zlatými přikrývadly, je rostoucí okřídlený jelen ze štítu.

Erb (1662): Štít dělený. V horním modrém poli z dělící linie rostoucí zlatě okřídlený jelen desaterák v přirozené barvě se zlatým obojkem a zlatou zbrojí. Spodní pole je červené se stříbrným vydutým hrotem. V červených polích po jedné stříbrné kouli a ve stříbrném poli koule zlatá a tři modrá ostruhová kolečka v postavení 1,2, první uprostřed štítu napůl zasahující do horního pole a napůl zasahující do spodního pole. Druhé a třetí ostruhové kolečko napůl zasahují do červených polí a do stříbrného pole ve spodní třetině štítu. Klenotem, na korunované trnajské přilbě s červeno-stříbrnými a modro-zlatými přikrývadly, je rostoucí okřídlený jelen ze štítu.

 

Starší větev Samuelova.

 

Jak jsem se již zmínil starší rodovou větev založil Samuel Globic. Narodil se kolem roku 1618 malostanskému primasovi Baltazarovi Globicovi z Bučína. V dospělosti se přestěhoval na Staré Město pražské, kde se stal konšelem. V době obléhání města Švédy se aktivně zapojil do bojů v řadách městských setnin a na vlastní náklady vystrojil několik spolubojovníků.

Za tyto zásluhy byl 4. února 1653 povýšen do českého vladyckého stavu s predikátem z Bučína a byl mu udělen erb. Roku 1651 byl Samuel přijat za měřiče zemského a patřil mu dům nákladní na Perštýně "U tří koulí". Roku 1667 byl pověřen dohledem nad zemskými pevnostmi.

Hned od počátku své kariery zemského zeměměřiče se Globic zajímal o osud spisu Šimona Podolského z Podolí, který sebral všechny míry zemské a "v knížku uvedl a rozepsal i vysvětlil, jak se těch měr všudy a po království v jednostejném způsobu užívati má".

Po dlouhém a neúspěšném hledání zjistil, že v roce 1601 byla podána do sněmu žádost o úpravu měr zemských, dále, že stavové na sněmu 1609 držaném na tom se usnesli, co provazec zemský a lán držeti má.

Šimon Podolský svou zprávu zhotovil a do rukopisu nakreslil též čtvrt lokte pražského, rozdělenou na 6 palců. V době válečných událostí se rukopis ztratil až byl objeven v Míšni a Globic jej znovu předložil zemskému sněmu roku 1678. Sněm se usnesl, aby na příštím zasedání byly návrhy na zavedení nových zemských měrných jednotek projednány.

Již 14. července 1679 předložili sněmu zprávu Vilém z Kolovrat, František ze Seydlern a Petr Mikuláš Straka z Nedabylic, k čemuž bylo připojeno i prohlášení Tomáše Pešiny z Čechorodu. Následně požádal Globic (2. dubna 1682) o povolení k tisku.

V odpovědi z 11. září 1682, podepsané hrabaty Kolovratem, Slavatou, Wrtbou a Harachem, bylo Samueli Globicovi doporučeno, aby knížku vydal též v německém jazyku. Zeměměřič vyhověl a tak byl tisk 19. září 1683 císařem schválen, v němž se připomíná místodržícím, aby knížka neměla žádné platnosti zákonitého vyměření a pravidla. Roku 1683 byl spisek vydán u Jana Nigrina pod názvem „Knížka o mírách zemských a vysvětlení, od kterého času míry a měření v království Českém počátek svůj vzalo“.  Roku 1667 koupil spolu se svým bratrem Janem Danielem od Zikmunda Kropáče z Krymlova poplužní dvůr na Smíchově. 

 

Rodokmen 1.

 

Baltazar Globic z Bučína +1631 Praha, primas Menšího Města pražského, I. oo N.N.

1. Jan Globic z Bučína +1665, majitel domu na Malostranském náměstí, oo N.N. 

II. oo N.N.

2. Václav Globic z Bučína, karmelitánský řeholník,

3. Samuel Globic z Bučína, kol 1618 +6. prosince 1693 Praha, staroměstský radní, zemský měřič Království českého, oo Judita N., +1662 Praha

3.1 Samuel Rafael Globic z Bučína, 1637 Praha +18. srpna 1665 Řím, malíř, od roku 1656 v učení u Karla Škréty Šotnovského ze Závořic (Karel Škréta pravděpodobně namaloval obraz zv. Podobizna matematika s chotí. Nedávno byl učiněn pokus identifikovat portrétovné postavy s rodiči Samuela Rafaela Globice).

3.2 Jan Daniel Globic z Bučína, 1640 Praha + 1680 Praha na následky morové nákazy, lékař a žák Jana Marka Marcího, oo 28. 5. 1673 Praha, Anna Kateřina Kaylová ze Strembergu, bez potomků,

3.3 Judita Globicová z Bučína, kol 1645 Praha +7. března 1707 Praha, oo 25. 4. 1670 Praha, Jan Jiří Reismann z Riesenburgu +3. května 1694 Praha, staroměstský radní,

3.4 Samuel Globic z Bučína, kol 1650 +19. května 1713 Praha, taxátor a koncipista českého místodržitelství, oo 1680 Praha, Dorota Tylavská, 1662 + 25. listopadu 1717 Praha

3.4.1 Samuel Jan Globic z Bučína, 1. června 1681 Praha +4. listopadu 1740 Praha, oo Veronika Hubatiová, bez potomků

3.4.2 Antonín Globic z Bučína, 12. září 1683 Praha  +23. ledna 1691 Praha,

3.4.3 Dorota Kateřina Globicová z Bučína, 27. října 1685 Praha  +?

3.4.4 Václav Globic z Bučína, 1689 Praha  +6. listopadu 1711 Praha,

3.4.5 Josef karel Globic z Bučína, 26. srpna 1690 Praha  +26. března 1714 Praha,

3.4.6 August Michal Globic z Bučína, 2. září 1693 Praha  +20. listopadu 1713 Praha,

3.4.7 Pavel František Globic z Bučína, 10. ledna 1696 Praha  +4. července 1720 Praha,

3.4.8 Anna Marie Globicová z Bučína, 1701 Praha  +8. března 1766 Praha, oo 14. 2. 1719 Praha, Markus Bernard z Joanelli, 1671 Praha  +19. června 1739 Praha, staroměstský senátor a velkostatkář - potomci,

3.4.9 Veronika Kateřina Globicová z Bučína, 16. srpna 1704 Praha  +?

3.5 Rudolf Globic z Bučína, 1656 Praha  +1. února 1737 Praha, staroměstská měšťan a úředník šestipanského úřadu, oo 24. 11. 1686 Plzeň, Anna Eva Mestlová, 1662 Praha  +22. května 1721 Praha,

3.5.1 Antonín Josef Globic z Bučína, 4. dubna 1689 Praha,

3.5.2 František Xaverský Globic z Bučína, 8. prosince 1692 Praha  +16. prosince 1693 Praha,

3.5.3 Eleonora Globicová z Bučína, 10. února 1695 Praha  +?, oo 21. 8. 1720 Praha, Jan František Wussin

3.5.4 Jan Štěpán Globic z Bučína, 27. listopadu 1696 Praha

3.5.5 Maxmilián August Globic z Bučína, 28. srpna 1699 Praha

3.5.6 Anna Margareta Globicová z Bučína, 7. června 1701 Praha

3.5.7 Barbora Globicová z Bučína, 7. září 1703 Praha

3.5.8 Judita Josefa Globicová z Bučína, 26. dubna 1705 Praha  +5. ledna 1707 Praha

3.5.9 Anna Marie Salomena Globicová z Bučína, 3. srpna 1707 Praha

4. Jan Daniel Globic z Bučína - viz rodokmen 2.

 

Mladší větev Jana Daniela Globice.

 

Jan Daniel Globic pocházel z druhého manželství malostranského primase Baltazara Globice z Bučína. Narodil se kolem roku 1622 a spolu s rodinou se krátce po narození přestěhoval na Staré Město pražské, kde otec roku 1625 koupil dům zv. Perštýn.

V dospělosti se stal assesorem při úřadu staroměstských nákladníků a radním. Přestože se osobně bojů při obléhání Prahy Švédy neúčastnil, vystrojil vojáky a zásoboval obránce pivem, obilím a dřevem. Za tyto zásluhy byl 23. srpna 1662 povýšen do českého vladyckého stavu s predikátem z Bučína a byl mu udělen erb. Od roku 1667 byl spolumajitelem poplužního dvora na Smíchově. 

 

Rodokmen 2.

 

Jan Daniel Globic z Bučína, kol 1622 Praha +5. února 1694 Praha, oo 3. 9. 1657 Kateřina Mendlová,

1. Jan Daniel Globic z Bučína, 1657 Praha  +1697 Praha, oo 1680 Praha, Juliana N., 1656 Praha, 26. listopadu 1717 Praha,

1.1 Veronika Juliána Globicová z Bučína, 15. června 1681 Praha  +?

1.2 Jan Šebestián Globic z Bučína, 20. ledna 1686 Praha  +?

1.3 Salomena Globicová z Bučína, 28. května 1687 Praha  +?

1.4 František Globic z Bučína, 27. července 1688 Praha  +?

1.5 Josef Matyáš Globic z Bučína, 21. září 1689 Praha  +?

1.6 Daniel Maxmilián Globic z Bučína, 13. října 1697 Praha  +?

2. Kateřina Globicová z Bučína, 23. září 1658 Praha  +?

3. Dorota Globicová z Bučína, 1. února 1660 Praha  +29. listopadu 1717 Praha,

4. Rosina Globicová z Bučína, 27. ledna 1661 Praha  +?

5. Jan Globic z Bučína, 11. ledna 1663 Praha  +?, oo 16. 10. 1694 Praha Anna Halanková

5.1 Anna Barbora Globicová z Bučína, 1. ledna 1695 Praha  +?

5.2 Jan Šebestián Globic z Bučína, 2. února 1697 Praha  +?, oo 25. 1. 1722 Praha, Františka Kateřina Hertzogová z Hertzogu,

5.2.1 Anna Teresie Globicová z Bučína, 17. února 1724 Praha  +4. července 1724 Praha,

5.2.2 Františka Globicová z Bučína, 20. listopadu 1725 Praha  +4. července 1726 Praha,

5.3 Maxmilián Adam Globic z Bučína, 24. prosince 1698 Praha  +?

6. Antonín Zikmund Globic z Bučína, 44. května 1664 Praha  +?

 

Autor: heraldikaerby