Doporučujeme
rodinny-erb.jpg

Rodinný erb

cena dohodou
Návštěvy:
Today: 16All time: 141330

Erby-české-šlechty-Conway

Mezi málo známé české rytířské rody patří Conwayové z Waterfortu. Jejich původ můžeme s takřka stoprocentní jistotou najít v Irsku v hrabství Donegal, kde se vyskytuje příjmení MacConaway, které se poangličtěním změnilo na Conway. Jak jméno skutečně vzniklo není přesně známo a jedna z teorií připouští původ v klanu O´Brienů z Thomondu.

V rukopisu zvaném “Anals of the Four Masters” je zmínka, že roku 1360 zemřel jistý Gillananaev O´Connmhaigh, který byl vrchním učitelem hudby v Thomondu u náčelníka klanu O´Brienů.

Je možné, že jméno pochází ze starogaelského “condmach”, což je slovo, které bylo používáno jako označení pro hrůzostrašného bojovníka. Jiná teorie říká, že jméno Conway je poangličtěné gaelské O Conbuidhe, které vzešlo ze slova “cu buidhe” doslovně přeložitelného jako “žlutý pronásledovatel”. Dodnes se rodina vyskytuje ponejvíce v hrabství Sligo a Donegal.

Mnozí členové rodu sloužili v armádách na kontinentu, především v Prusku, Rakousku, Sasku a Francii. Předkem česko-saské rodové větve byl jistý Hermann Connevay von der Wasserport, poručík pluku “Grafen Dyrum” ve španělském Nizozemí. Se svou manželkou španělského původu, Marií von Islias se usadil v Brabantsku ve městě Diest, kde se jim narodil syn Andreas Ferdinand (A. W. B. von Uechtritz, Diplomatische Nachrichten adeliger Familien, Erster Theil, Leipzig 1790, s. 63). Po vzoru svého otce vstoupil do španělského vojska odkud později přešel do císařských služeb a pod velením generála Aldringena se účastnil bojů v Itálii, v bitvě u Lipska přišel o jedno oko a odešel do výslužby a usadil se ve Slezském Hirschbergu (dnes Jelenia Góra, Polsko). 

V českých zemích se Andreas Ferdinand Conway zakoupil roku 1673, když získal statek Nemilkov s tvrzí od Maximiliany z Mitrovic. Statek držel do roku 1678, kdy jej postoupil Adamu Záborskému z Brloha. V té době byl již ženat s Annou Alžbětou Kölblovou z Geisinku (od r. 1670). 14. listopadu 1672 byl ve Vídni udělen Andreasovi Conwayovi rytířský stav a český inkolát (Sallbücher sv. 83, str. 556v. (A. von Doerr, Der Adel der böhmischen Kronländer..., Prag 1900, s. 158), mimo to Král z Dobré Vody uvádí, že Johann Ernst Convay von Waterfort získal roku 1709 rytířský stav (A. Ritter Král von Dobrá Voda, Der Adel von Böhmen, Mähren und Schlesien, Prag 1904, s. 38, heslo: Convay), Meraviglia považuje rodinu původem z Nizozemí (R. J. Grafen Meraviglia-Crivelli, Der Böhmische Adel, Nürnberg 1885, s. 4, taf. 4), J. F. Gauhe, Des Heil. Röm. Reichs Genealogisch-Historischen Adels-Lexici, Zweyter znd letzter Theil, Leipzig 1747, s. 143, heslo Conway, E. H. Kneschke, Neues allgemeines Deutsches Adels-Lexicon, II., Leipzig 1860, s. 324, heslo Conway v. Waterfort). 

Při příležitosti povýšení do rytířského stavu byl udělen i erb, který nemá žádnou návaznost na erby Andreasových irských příbuzných. Manželé měli celkem pět dětí.

 

Rodokmen 

 

1. Hermann Connevay von der Wasserport, oo Maria von Ilsias

1.1 Andreas Ferdinand Conway von Watterfort, oo 1670, Anna Alžběta Kölblová z Geisinku, dcera Adama Kölbla z Geisinku a Evy Hrušky z Března

1.1.1 Adam Friedrich Anton Conway von Watterfort, rada při úřadu nejvyššího purkrabství v Praze. V roce 1723 koupil tvrz a panství v Merklíně. Zemřel bez dědiců,

1.1.2 Johann Ernst Conway von Watterfort, císařský kapitán, zemřel bez dědiců,

1.1.3 Franziska Conway von Watterfort, oo N. von Grünberg

1.1.4 Maria Barbara Conway von Watterfort, oo N.N.

1.1.5 Johann Josef Franz Conway von Watterford, *ve Slezsku, oo I. Bamberg, 4. 7. 1717, Maria Margaretha von Dietz, dcera Johanna Sebastiana von Dietz, oo II. Bamberg 5. 8. 1732, Anna Magdalena Dorothea Amalie von Müsseln von Ermenreuth, (Johann Josef Franz Conway vstoupil do služeb bamberského knížete biskupa a vystěhoval se z Čech. Zastával úřad knížecího bamberského dvorního a hospdářského rady. V Bambergu se dvakrát oženil, ale děti měl po dvou z obou manželství).

(1)

1.1.5.1 Johann Sebastian Ferdinand Conway von Watterford, +1762 Bamberg, bamberský knížecí advokát,

1.1.5.2 Johann Anton Carl Joseph Conway von Watterford, *17. ledna 1724 Bamberg +21. června 1784 Freyberg, oo Dresden 24. 10. 1765, Sophia Friederica Amalie von Krohnen, dcera Ulricha Wilhelma Friedricha von Krohnen, saského rytmistra, a Magdaleny Amalie von Bünau, Johann Anton Carl Joseph Conway vstoupil do saské armády, kde se stal podplukovníkem dělostřelectva a ředitelem dělostřelecké školy, za své úspěchy byl vyznamenán saským vojenským řádem sv. Jindřicha (Freihernn L. von Zedlitz-Neukirch, Neues preussisches Adels-Lexicon, Supplement-Band, Leipzig 1839, s. 109).

1.1.5.2.1 Francisca Amalia Aloisia Ludovica Friederica Charlotte Eleonore Conway von Watterford, *18. října 1766 Pirna +9. září 1839, oo svobodný pán Jakubowski, guberniální rada

1.1.5.2.2 Catarine Louisa Magdalene Conway von Watterford, *3. ledna 1768 Neustadt bei Dresden +?

1.1.5.2.3 Johann Heinrich Friedrich Carl Conway von Watterford, *20. května 1773 Freyberg,

(2)

1.1.5.3 Johann Christoph Conway von Watterford, *Bamberg +jako voják v holadských službách,

1.1.5.4 Johann Sebastian Conway von Watterford, *Bamberg, oo I. N.N. vdova z Litoměřic, oo II. N. Guretzka zu Belovar (Johann Sebastian Conway vstoupil do císařské armády a sloužil u pěšího pluku Nugent. Byl dvakrát ženat, poprvé s dívkou z Litoměřic a podruhé s dcerou polního maršála Guretského zu Belovar.

1.1.5.4.1 Anna Francisca Conway von Watterford oo Stanislawow 8. 5. 1777, von Medina

1.1.5.4.2 Anton Carl Conway von Watterford, *1765, kadet ve Vídni.

 

Zajímavou postavou byl nejstarší syn Andrease Ferdinanda, Adam Friedrich Anton Conway von Watterfort, rada při úřadu nejvyššího purkrabství v Praze. V roce 1723 koupil tvrz a panství v Merklíně spolu se vsí Buková. Roku 1726 získal od Metternichů jejich město a panství Kynšperk nad Ohří, kde založil jednu ze zdejších textilních manufaktur. Zmíněné panství roku 1740 prodal hraběti Františku ze Zinzendorfu (J. G. Sommer, Das Königreich Böhmen, Fünfzehter Band, Elbogner Kreis, Prag 1847, s. 293). Zemřel bez dědiců.

 

Rodový erb.

 

Dnes je prakticky nemožné zjistit jaký byl původní erb irských předků Andrease Ferdinanda Conwaye von Watterford. Současný největší znalec staroirské heraldiky Edward MacLysagh erb irských Conwayů neuvádí vůbec (E. MacLysagh. Irish Families..., Dublin 1991, s. 61, heslo: (Mac)Conway, (O)Conway. J. O´Hart, Irish Pedigrees or the Origin and Stem of the Irish Nation, Vol. I., Dublin 1892, s. 389, heslo: Conway). John O´Hart sice zaznamenává rodinu Conway, včetně jejího přesného původu, ale zde popsaný znak není jistý. 

 

Pravdou tedy zůstává, že erb udělený či spíše potvrzený Andreasi Ferdinandu Conwayovi při příležitosti jeho povýšení do českého rytířského stavu je jediný jistý a byl rodinou uživán po celou dobu její existence, blason: Štít dělený, horní polovina červeno-černě polcena. 1. pole stříbrný dvouocasý lev vyrůstající z dělící linie hledící do středu štítu, 2. obrněné rameno třímající v rukavici meč se zlatým jilcem, záštitou a hlavicí, 3. pole stříbrné, v patě štítu přirozená voda v níž je zobrazen čelně hledící delfín se stočeným ocasem do výše přirozených barev. Klenotem, na korunované turnajské přilbě s černo-zlatými a červeno-stříbrnými přikryvadly, je korunovaný jednohlavý orel (J. B. Rietstap, Armorial Général..., Tome I., Gouda, s. 457, heslo: Conway de Waterford, R. J. Grafen Meraviglia-Crivelli, Der Böhmische Adel, Nürnberg 1885, s. 4, taf. 4 - erb zobrazen zcela chybně, popisuje vodního živočicha jako velrybu plovoucí v vodrém vlnitém břevně, lev otočen opačně a orlice bez koruny. M. Mysliveček, Velký erbovník, svazek 1, Nakladatelství Fraus 2005, s. 150, heslo Convay z Waterfortu (Connevay) - uvádí zavádějící původ z Nizozemí a chybně (viditelně autor kresby převzal verzi z Meraviglii) nakreslený erb Vojtěch Krále z Dobré Vody uveřejněný Augustem Sedláčkem v IX. díle svých Hradů. L. Freiherrn von Zedlitz-Neukirch, Neues preussisches Adels-Lexicon..., Supplement Band, Leipzig 1839, s. 109 - uvádí jako štítonoše lvi). Takto popsaný erb je uveden prakticky shodně ve všech publikacích zabývajících se heraldikou či genealogiemi rodů žijících ve středoevropském prostoru. Zajímavé však je, že v povyšovacím dekretu není uveden predikát “von Watterford, von der Watterporten”, ale pouze “von Connevay”. Lze tedy předpokládat, že z pohledu české šlechtické obce, jde o rod novoštítný (DZ-V 554, fol. F 06, zápis 1672, vymalování erbu 1676).

 

Autor: heraldikaerby

Štítky: Conway, erby-české-šlechty, rodová-heraldika, heraldická-znamení, historie-heraldika, heraldry, wappen, coat-of-arms

Sponzoruje: http://www.magickenatacky.cz/62,cz_extra-dlouhe-natacky-20-2-zdarma-akce.html