Doporučujeme
rodinny-erb.jpg

Rodinný erb

cena dohodou
Návštěvy:
Today: 16All time: 141330

Erby-české-šlechty-Browne

Mezi příslušníky 7. a 9. generace potomků českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad nalezneme i osobu, jejíž jméno zní českému uchu značně exoticky – Filip Jiří hrabě Browne, svobodný pán z Camus a Monte Annia. Jak se dostal příslušník irské šlechty mezi potomky českých králů? Brownové jsou prastará irská šlechta původem z Normandie, snad vedlejší větví hrabat de Marche v Poitou, která se od roku 1836 do dnešní doby pyšní titulem Barona Oranmore and Browne, který byl ještě roku 1926 rozhojněn o titul Baron Mereworth of Mereworth Castle. Rodina se původně jmenovala Le Brun a postupným poangličtěním jména vznikly varianty Brown nebo Browne. Na Britské ostrovy připluli předkové Filipa Jiřího Browna společně s invazními vojsky pozdějšího anglického krále Viléma, zv. Dobyvatel. 

Ve 12. století spolu s anglo-normandským vpádem se do Irska vypravili i příslušníci rodu Browne a dnes jsou nejrozšířenější v hrabstvích Limerick a Galway. Všechny rodové větve se honosili erbem dvouhlavého orla. Tinktury jsou známé ve dvou variantách. Zaprvé černý orel ve stříbrném poli a zadruhé ve stříbrno-černě polceném štítu dvouhlavý orel opačných barev s červenou zbrojí. Jako klenot se užívá stříbrná utržená hlava gryfa se zlatou zbrojí nebo obrněné rameno mávající mečem. Nás bude zajímat především linie, která sídlila v hrabství Limerick a psala se po panstvích Camus (Camas) a Clanmorris. 

Předky pozdějších hrabat Brownů můžeme bezpečně dohledat až do období vlády krále Jindřich II., kdy žil jistý Stephen Brown, šerif v Londýně. Jeho potomci se později vystěhovali do Irska, kde se usadili v hrabstvích Wexford a Limerick. Příslušníci této větve se stejně jako tisíce jiných Irů vydali koncem 17. a počátkem 18. století za vojenským i osobním štěstím na evropský kontinent. Zde vstoupili postupně do armád Francie, Španělska, Rakouska a též Ruska.Mezi důstojníky císařských vojsk se počátkem 18. století objevili bratři Jiří a Ulysses Maximilián Browne. 

 

Ulysses Brown, mladší syn Williama Browna of Camus oo Honora O´Brien of Palice

1. George Browne of Camus, oo Marie Rowe, dcera Johna Rowe of Hacketstown a Catherine Cussack of Cismolin

1.1 George říšský hrabě Browne, +11. října 1729 Pavie, bez potomků. 

1.2 Ulysses Maximilian říšský hrabě Browne- potomci 

 

Starší z obou bratří již roku 1705 velel pěšímu pluku Harrach, roku 1708 byl generálem polním wachmistrem a roku 1716 polním podmaršálkem. 13. března téhož roku byli oba bratři ve Vídni povýšeni do říšského hraběcího stavu s titulem „Graf Browne, Freiherr von Camus u. Monte Annio“. Jiří hrabě Browne od roku 1723 generál-polní zbrojmistr, byl rovněž od roku 1715 majitelem pěšího pluku č. 57. Hrabě zemřel 10 října 1729 v Pavii neženat. 

 

Ulysses Maximilian hrabě Browne, svobodný pán von Camus et Monte Annio, *24. srpna 1659 Limerick + září 1731 u Frankfurtu nad Mohanem, oo 24. 1. 1699, Anna Bella Fitzgerald, +1747, dcera Jamese Fitzgeralda of Ballynard a Anny Porter, dcery Francise Portera of Porterstowne,

1. Barbara Browne, * 1700 Limerick + 16. září 1751 Mantua, oo 1722 Francis Patrick baron O´Neillan, *4. září 1671 Dysert +3. září 1731 Mantua – potomci.

2. Maximilian Ulysses hrabě Browne, svobodný pán von Camus et Monte Annio – potomci,

3. Marie Anna Browne, * 1712 +19. dubna 1746 Wien, oo Josef Carl Anton von Terzi, *6. listopadu 1720 Gorizia +1802

 

Mladší z bratří Ulysses Maximilian hrabě Browne se narodil 24. srpna 1659. S celou rodinou odešel z Irska do Evropy a od roku 1705 se uvádí císařských službách jako majitel jezdeckého pluku. Dosáhl hodnosti generál-majora a odešel do výslužby. Zemřel ve Frankfurtu nad Mohanem ve věku 72 let v září 1731. Roku 1716 byl povýšen na říšského hraběte spolu se svým starším bratrem Jiřím. Na rozdíl od svého bratra se Ulysses Maximilian Browne oženil s Anna Bellou Fitzgerald, pocházející z větve Fitzgeraldů of Ballynard. Z manželství zůstalo několik dětí, dvě dcery a jeden syn. 

 

Maximilian Ulysses hrabě Browne, svobodný pán von Camus et Monte Annio, *23 října 1705 Basel +26. června 1757 Praha, oo 15. srpna 1726, Marie Filipína hraběnka z Martinitz, *1705 +1785, dcera Jiřího Adama II. Ignáce hraběte z Martinitz a hraběnky Marie Josefy ze Sternbergu, též viz http://de.wikipedia.org/wiki/Maximilian_Ulysses_Browne

1. Filip Jiří hrabě Browne, *2. června 1727 Novara +19. prosince 1803, oo 9. října 1777 Anna Marie hraběnka Sztáray de Sztára, dcera Emerich hraběte Sztáraye a Theresie du Bois de la Touruelle,

2. Josef Ulysses Maria hrabě Brovne, *17. října 1728 +29. dubna 1759 

 

Maximilian Ulysses hrabě Browne se narodil 23. října 1705 ve švýcarské Basileji. Vstoupil do císařské armády stejně jako jeho otec a sloužil u pěchoty. Rychle postupoval v hodnostech a již roku 1729 měl patent plukovníka. Účastnil se tažení v Uhrách a roku 1734 v Itálii, bojoval též proti Turkům v letech 1737-39, kde se vyznamenal zejména u Banja-Luky, roku 1737 se stal majitelem pěšího pluku č. 36, od roku 1739 byl v hodnosti generál-majora. V letech 1740-41 velel císařským vojskům ve Slezsku právě v době,kdy pruský král Friedrich II. zahájil válku, zv. První slezskou, jejímž důsledkem pro Čechy resp. Rakousko byla ztráta Slezska a Kladského hrabství. Přes celkový neúspěch kampaně byly vojenské a velitelské schopnosti hraběte Browna vysoce ceněny a poskytly císařské armádě dostatek času k zorganizování obrany. 

Účastnil se rovněž bojů proti Francouzům a Bavorům, roku 1744 pronásledoval Španěly až do Neapole. V následujícím roce 1745 byl jmenován polním zbrojmistrem a v období 1746-49 se účastnil tažení v Itálii, kde měl úspěchy u Velletri a Piacenzy. V roce 1751 císařské vojsko pod Maximilianovým velením dobylo Lombardii a obsadilo Janov. V témže roce byl jmenován místodržícím v Čechách a účastnil se tzv. Sedmileté války. Roku 1754 byl povýšen na polního maršála. 1. října byl poražen pruským králem Friedrichem II. v bitvě u Lovosic a stáhl svá vojska do Prahy. Na jaře následujícího roku přitáhli Prusové ku Praze, kde se 6. května 1757 strhla bitva někdy zvaná též “u Štěrbohol”. Polní maršál Browne byl z bojiště odnesen s roztříštěnou nohou a na následky svého těžkého zranění 26. června 1757 v Praze zemřel. Hrabě byl pohřben v Kapucínském klášteře na Novém Městě pražském pod prostým náhrobkem s rodovým erbem. Za své vojenské úspěchy byl obdařen polským řádem Bílého orla a řádem Zlatého rouna.

Maximilian Ulysses se 15. srpna 1726 oženil s hraběnkou Marií Filipínou z Martinitz, dcerou Jiřího Adama II. Ignáce hraběte z Martinitz a jeho ženy Marie Josefy ze Sternbergu. Z manželství zůstali dva synové. Hrabě roku 1729 koupil za 211.000 zlatých statek Cerekvice nad Bystřicí u Hořic na Jíčínsku. Mladší ze synů hraběte Maximiliana se jmenoval Josef Ulysses Maria hrabě Browne a stejně jako jeho předkové vstoupil do císařského vojska. Narodil se 17. října 1728 a již jako sedmnáctiletý mladík se stal příslušníkem císařské armády, v roce 1748 byl hejtman, od roku 1757 vedl za svého zemřelého otce jako majitel pěší pluk č. 36. Roku 1758 byl povýšen na generál-majora. Zemřel na následky zranění, které utrpěl v bitvách u Leuthen a Hochkirchu 29. dubna 1759. Protože byl hrabě Josef Ulysses Maria členem řádu rytířů sv. Jana Jerusalémského odešel z tohoto světa neženat a bez potomků. 

Starší bratr Josefa Ulyssea, hrabě Filip Jiří Browne se narodil 2. června 1727 v Novaře v Itálii. Šel úspěšně ve stopách svého slavného otce a vstoupil do císařské armády v jejíchž službách byl dvakrát těžce zraněn. Poprvé roku 1757 v bitvě u Štěrbohol (Prahy) a o rok později v bitvě u Hochkirchu. V osmnácti letech byl již důstojníkem pěšího pluku č. 49, ve věku 28 let bojoval spolu se svým otcem v bitvě u Lovosic a u Štěrbohol (Prahy), v bitvě u Hochkirchu velel císařské gardě. Za své vojenské úspěchy byl na V. promoci 23. ledna 1760 dekorován rytířským křížem Řádu Marie Terezie. Vojenskou karieru skončil jako polní podmaršálek. Hrabě Filip Jiří Browne zemřel 19. prosince 1803 na svém statku v Cerekvici nad Bystřicí jako poslední svého rodu bez potomků.

 

Rodový erb. 

 

Jak již bylo naznačeno všechny větve tohoto prastarého normandského rodu se honosily erbem dvouhlavého orla. Tinktury jsou známé ve dvou verzích. Zaprvé černý orel ve stříbrném poli a za druhé ve stříbrno-černě polceném štítu dvouhlavý orel opačných barev s červenou nebo zlatou zbrojí. Jako klenot se dodnes užívá stříbrná utržená hlava gryfa se zlatou zbrojí nebo obrněné rameno mávající mečem. Rodová větev známá pod pojmenováním Browne of Camus a. Clanmorris z irského hrabství Limerick vždy užívala ve svém stříbrno-černém štítu dvouhlavého orla opačných barev, někdy zlatě korunovaného s červenou zbrojí a červenými jazyky. Jako klenot je popisována obrněná paže držící meč. Heslo: FIDEM SERVABO GENUSQUE. 

Roku 1716 při povýšení do říšského hraběcího stavu byl bratřím Brownům potvrzen jejich starobylý erb a v drobnostech i polepšen, blason: Štít stříbrno-černě polcený se zlatě korunovaným dvouhlavým orlem opačných barev a zlatou zbrojí a červenými jazyky. Klenotem, na zlatě korunované turnajské přilbě s černo-stříbrnými přikrývadly, je obrněné rameno držící obnažený meč. Štítonoši jsou dva přirození leopardi se zlatými obojky z nichž visí zlaté řetězy obtočené okolo jejich těl. Heslo: FIDEM SERVABO GENUSQUE. 

Erb nespolehlivě popisovaný Meravigliou (R. J. Grafen Meraviglia-Crivelli, Der Böhmische Adel, Nürnberg 1885, s. 108, taf. 59.) je bohužel zcela bez štítonošů a hesla a popis klenotu mylný a Myslivečkův erbovník (M. Mysliveček, Velký erbovník, svazek 1, Nakladatelství Fraus 2005, s. 128, heslo Brown z Montany) presentuje hraběcí erb bez klenotu pod poněkud nepřesným názvem Brown z Montany. V archivu České dvorské kanceláře se dochovala miniatura erbu hraběte Browne, bezesporu návrh, který byl později použit na erbovním listě při příležitosti povýšení bratří Brownů do hraběcího stavu. Proti obvykle užívaným blasonům vykazuje drobné změny. Drápy orla jsou červené a obojky s krátkým řetězem o šesti článcích je v šedivé barvě kovu. 

Gritzner a Hildebrand ve své knize Wappenalbum (M. Gritzner, A. M. Hildebrandt, Wappenalbum der Gräflichen Familien Deutschlands und Oesterreich-Ungarns ..., A-G, Leipzíg 1884, s. XXIII, tab. 127) upozorňují na to, že v gothajském almanachu hraběcích rodů pro rok 1845 byl uveřejněn zcela chybný erb, sice rovněž Brownů nikoli však Brownů of Camus. Erb odpovídá erbovnímu listu z roku 1773, kdy získala ruská větev také říšských hraběcí stav. Jedinou zaznamenatelnou změnou je zlatá zbroj orla a zlatý obojek s řetězem o šesti článcích. Roku 1724 byl irskou heroldií výše popsaný osm let starý hraběcí erb potvrzen i pro Irsko jen 

s dvojitým diferenčním označením symbolizující mladší větev mladší linie (Sir B. Burke, The General Armory of England, Scotland, Ireland and Wales..., London 1884, s. 133, heslo Browne).Tato symbolika nebyla ve střední Evropě nikdy použita. 

Poslední variantou hraběcího erbu se stal znak Filipa Jiřího Browne, který přečkal do dnešní doby vytesán v Cerekvici na památníku, blason: Štít stříbrno-černě polcený se zlatě korunovaným dvouhlavým orlem se zlatou zbrojí a červenými jazyky mající na hrudi štítek hermelínový s červeným ondřejským křížem. Klenoty: 1. na turnajské zlatě korunované přilbě s černo-stříbrnými přikrývadly je obrněné rameno držící obnažený meč, 2. s červeno-stříbrnou točenicí a červeno-stříbrnými přikrývadly, červený kanec v běhu se zlatou zbrojí a chlupy. Štítonoši a heslo stejné. 

Toto v Čechách netradiční a nezvyklé spojení erbů dává divákovi jednoznačně najevo, že nositel je zároveň dědicem a reprezentantem rodiny Fitzgerald of Ballynard, ze které pocházela bába hraběte Filipa Jiřího Browna. Smrtí hraběte Filipa Jiřího vymřela rodina, v jejíchž žilách kolovala, i když ve velmi zředěné formě, krev českých králů. Díky sňatku hraběte Browna s hraběnkou z Martinitz, která byla dcerou Oldřicha Adolfa Vratislava, hraběte ze Sternbergu, rytíře řádu Zlatého rouna a nejvyššího purkrabího a Anny Lucie, hraběnky Slavatové z Chlumu a Košumberka. Potomci hraběte tedy patřili nejen do rozrodu císaře Karla IV., ale jsou potomky i českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad a zároveň je můžeme počítat mezi rody v jejichž žilách kolovala i přemyslovská krev.

Dědictví po smrti hraběte Filipa Jiřího Browne připadlo příbuzným jeho manželky hrabatům Sztárayům de Sztára. V letech 1765-1793 vlastnil hrabě Browne mimo jiné v Praze letohrádek Amerika, přesto nelze říci, že by byl velkým ctitele historických památek, protože z náhrobních kamenů starobylé české rodiny Zárubů z Hustiřan nechal udělat schody na svém zámku. Kromě české linie se proslavila i starší větev usazená v Rusku, která pocházela od Thomase Browne of Camus. Jeho vnuk Jiří se narodil 15. června 1698 v Limericku. Roku 1725 odešel ze své domoviny a pět let sloužil ve falckém vojsku. Roku 1730 na radu svého přítele, pozdějšího pruského polního maršála Jamese Keitha vstoupil do ruských služeb. Roku 1734 se zúčastnil obléhání a dobytí Gdaňska, později bojoval s Turky, byl zajat u Očakova a po návratu opět vstoupil do činné služby. Roku 1762 působil ve funkci velícího generála v Rize. On a jeho synové Georg a Johann byli 26. října 1773 povýšeni do říšského hraběcího stavu a byl jim udělen titul „ Hoch u. Wohlgeboren“ Jeho rodina držela statky v Estonsku, Kuronsku a Livonsku. Ruská větev vymřela po meči synem hraběte Jiřího Johannem Georgem Browne, ruským generálem roku 1827. Erb užívali stelný jako česká větev (C. A. von Klingspor, Baltisches Wappenbuch, Stockholm 1882, tab. 18, heslo Graf Browne-Camus).

 

Autor: heraldikaerby

Štítky: Browne, erby-české-šlechty, rodová-heraldika, heraldická-znamení, historie-heraldika, heraldry, wappen, coat-of-arms

Sponzoruje: http://www.furminator-shop.cz/