Doporučujeme
rodinny-erb.jpg

Rodinný erb

cena dohodou
Návštěvy:
Today: 91All time: 161847

Erby-české-šlechty-Brady

Mezi příslušníky české šlechty konce 18. století najdeme i nevšedně znějící jméno MacBrady resp. pouze Brady. Jedná se o několik osob irského původu, příslušníků císařské armády, kteří získali potvrzení svého starobylého šlechtictví v dědičných zemích. 

Příjmení Brady pochází z gaelského jména “MacBradnigh”, které je odvozeno od slova bradach, jež se dá přeložit jako zloděj či nečestný. Jméno samo je dodnes velmi četné v hrabství Cavan, kde leží jeho pravlast a i v sousedním Monaghanu se vyskytuje též v hojné míře. Dnes žije v Irsku přibližně 10.000 osob se jménem Brady a patří mezi šedesát nejrozšířenějších příjmení současnosti. 

Lze říci, že Bradyové resp. MacBrady byli prominentním klanem v oblasti, kde se rozkládalo starobylé gaelské království Breifne, tj. východně od města Cavan. Poprvé bylo jméno Brady resp. Brádaigh zmíněno v rukopisu zvaném “Anals of the Four Masters” k roku 1256, kde autor popsal smrt Tighearána Mac Brádaigha, který byl zabit v boji se sousedním klanem O´Rourků. Ve zmíněném rukopisu je Tighearán nazýván náčelníkem svého lidu. 

Dnes se však můžeme setkat v hrabství Clare s dalšími rodinami nesoucími jméno Brady, jejichž původ je odlišný. Za vlády krále Jindřicha VIII. se tito Bradyové oddělili od klanu O´Grady a své příjmení změnili na Brady (E. MacLysagh, Irish Families, their Names, Arms a. Origins, Irish Academic Press 1991, s. 45, heslo (Mac)Brady).

Určit přesnou genealogii všech nositelů jména Brady nebo MacBrady ve střední Evropě je již dnes prakticky nemožné. Jejich počet jde do desítek a jejich vzájemné rodinné vztahy známe jen u málokterých jedinců. Již ve dvacátých letech 18. století (10. května 1726) byl zapsán na pražskou lékařskou fakultu jistý Terentius Brady „Hybernus Patritia-Oktiliensis“. Svá studia zakončil 4. května 1729 a později vstoupil do císařské armády, kde sloužil jako polní Proto-Medicus. Roku 1758 mu byl přiznán rytířský stav pro svou osobu i pro své potomky s titulem “Brady von Loughtee” za 30 let služby ve vojsku (V. Ritter Král von Dobrá Voda, Der Adel von Böhmen, Mähren und Schlesien, Prag 1904, s. 21, heslo: Brady, J. Ch. von Hellbach, Adels-Lexicon, I., Ilmenau 1825, s. 176, E. H. Kneschke, Neues allgemeines Deutsches Adels-Lexicon, II., Leipzig 1860, s. 4, K. F. B. Leupold, Adels-Archiv der Österreichischen Monarchie ..., I., Wien 1789, s. 158, J. G. Megerle von Mühlfeld, ‘Osterreichisches Adels-Lexikon, Wien 1822, s. 40, s. 101-102). Kromě něho byl rytířský titul přiznán i jeho synovcům Josefu Brady, vrchnímu wachtmistrovi, Corneliu Brady, hejtmanovi, Johannu Brady, hejtmanovi, páteru Patriciovi Brady z Cootehill, doktorovi theologie, pozdějšímu převoru kláštera U Hybernů v Praze a Jakobu Bernardovi MacBrady.

Jakob Bernard MacBrady se narodil roku 1732 v hrabství Cavan, do císařské vstoupil v 18 letech jako dobrovolník k 54. pěšímu pluku, bojoval v bitvách u Prahy a Torgau jako hejtman, roku 1768 byl dekorován rytířským křížem Vojenského řádu Marie Theresie na základě hrdinské obrany postavení své jednotky při bitvě u Svídnice, zároveň byl povýšen do stavu svobodných pánů a získal český inkolát. Roku 1778 byl povýšen na plukovníka. Zemřel roku 1800, když se svou manželkou Sofií Antonií von Zobel po sobě zanechal jedinou dceru Marii Josefu Brady von Loughtee (*1776 +?).

Pravděpodobně nejvýznamnější osobou, která nesla jméno Brady byl Thomas svobodný pán Brady. Narodil se jako syn farmáře roku 1752 v Cootehill. Odstěhoval se do Evropy a jako 17ti letý přespočetný kadet vstoupil do císařského pěšího pluku č. 15. Roku 1784 byl poručíkem, v roce 1788 byl kapitánem generálního štábu. Za statečnost v boji byl na 15. promoci 15. listopadu 1788 dekorován rytířským křížem Vojenského řádu Marie Terezie. V pozdějších letech se stal velitelem pluku Tyrolských ostrostřelců, roku 1796 byl povýšen na generál-majora a roku 1801 byl divizní velitel v Čechách v hodnosti polního podmaršálka. Roku 1803 byl jmenován civilním a vojenským guvernérem Dalmácie. V letech 1803-21 byl druhým majitelem pěšího pluku č. 1. Roku 1809 bojoval u Aspern a následující rok odešel na odpočinek pro špatný zdravotní stav, 21. března 1809 si společně s manželkou Christinou hraběnkou Deymovou koupili statek Miletice na Klatovsku, zemřel 16. října 1827 ve Vídni jako generál-polní zbrojmistr. Na Inženýrské akademii založil nadaci pro jednoho irského studenta.

 

Rodový erb.

Rodový erb je zajímavý a vcelku známý, přesto však v různé literatuře bývá popisován s drobnými odlišnostmi. V černém štítě v horním pravém rohu je zlaté zářící slunce a v opačném dolním rohu je pravá roka ukazující jedním prstem, dlaní vzhůru, na slunce. Jak jsem se již zmínil Jakob Bernard MacBrady pocházel z irského hrabství Cavan. V soupisech erbů irských rodin je blason štítu doplněn ještě o klenot cherubína na přilbě s červeno-stříbrnými přikryvadly. Roku 1766 potvrdil irský král erbů Ulster William Hawkins Esq. Jamesi Bernardovi MacBrady shodný erb s rodinou (Mac)Brady of Tonymore Castle v hrabství Cavan, blason: V černém štítě v horním pravém rohu je zlaté zářící slunce a v opačném dolním rohu je pravá přirozená ruka ukazující jedním prstem, dlaní vzhůru, na slunce. Klenotem je na kolčí přilbě přirozený cherubín se zlatými křídly. Heslo: CLARITATE DEXTRA (Sir B. Burke, The General Armory of England, Scotland, Ireland and Wales..., London 1884, s. 114, heslo Brady, Brady or MacBrady) (pravda jasně zářící). Protože v britské heraldické literatuře nejsou popisovány barvy točenic ani přikryvadel, dá se předpokládat podle erbu uděleného povýšení do stavu svobodných pánů, že točenice i přikryvadla byly černo-zlaté.

Při již zmíněném povýšení Jakoba (Jamese) Bernarda MacBradyho do stavu svobodných pánů roku 1768 byl starý rodový erb upraven podle tehdy panujících výtvarných postupů, blason: Štít zůstal stejný, černý se sluncem a ukazující dlaní (palec, prostředníček a ukazováček jsou nataženy). Na štítě je koruna svobodných pánů s devíti perlami. Klenoty byly stanoveny tři na zlatě korunovaných přilbách s černo-zlatými a červeno-zlatými přikrývadly, 1. stříbrná hlava cherubína se zlatými vlasy a křídly mezi rozloženými černými orlími křídly, 2. obrněná paže v lokti mírně pokrčená svírající v dlani meč, 3. na dřevěném kopí červená vlajka se zlatými třásněmi. Štítonoši: Anděl oblečený ve stříbrné tunice se stříbrnými křídly držící v pravici vztyčený meč a zlatý dvouocasý lev se zlatou zbrojí. Heslo: CLARITATE DEXTRA (Die Wappen der Deutschen Freiherrlichen und Adeligen Familien ..., Dritter Band, Leipzig 1856, s. 56-57).

Částečně odlišný blason uvádí Tyroff (C. Tyroff, Neues Adliches Wappenwerk, Zweiter Band, Nürnberg, s. 243): Na štítě je koruna svobodných pánů starého typu s pěti perlami. Otevřená orlí křídla na prostřední přilbě jsou zlatá, stejně jako křídla cherubína. Vlajka je červená se zlatými třásněmi a přikryvadla na všech přilbách jsou červeno-stříbrná (princip irských erbů je užívat obvykle červeno-stříbrná přikryvadla, pokud v erbovním listě nebylo stanoveno jinak (A. C. Fox-Davies, A Complete Guide to Heraldry, London 1969, s. 294)). Anděl má zlatá křídla a drží meč se zlatým jílcem, lev není dvouocasý a oba štítonoši stojí na stuze s heslem: IN PERICULO INTREPIDUS. Erbovník rakouské monarchie (J. A. Türoff, Wappenbuch der Oesterreichischen Monarchie, Neunter Band, s. 75) uvádí blason stejný jako Tyroff jen s tím rozdílem, že křídla na prostřední přilbě jsou černá, třásně na vlajce stříbrné a levý štítonoš je stříbrně oblečen a heslo je CLARITATE DEXTRA. 

Opět částečně doplněnou verzi baronské erbu rodiny Brady uvádí ve svém erbovníku J. Rietstap (J. B. Rietstap, Armorial Général..., Tome I., Gouda, s. 281), na straně 281 jsou uvěřejněny hned tři popisy, rytířský a baronský pro Dalmácii a baronský pro rodinu Brady de Loughtee. Blason se již liší jen v drobnostech a lze říci, že je nejúplnější: Štít zůstal stejný, černý se sluncem a ukazující dlaní (palec, prostředníček a ukazováček jsou nataženy). Na štítě je koruna svobodných pánů. Klenoty tři na zlatě korunovaných přilbách s červeno-stříbrnými přikrývadly, 1. stříbrná hlava cherubína se zlatými vlasy a křídly mezi rozloženými černými orlími křídly, 2. obrněná paže v lokti mírně pokrčená svírající v dlani meč, 3. na dřevěném kopí červená vlajka. Štítonoši: Anděl oblečený ve stříbrné tunice se zlatými křídly držící v pravici vztyčený meč se zlatým jílcem, záštitou a hlavicí a stříbrný lev se zlatou zbrojí. Hesla: CLARITATE DEXTRA, MANUS AD ASTRA VINCIT.

Erb popisovaný Meravigliou (R. J. Grafen Meraviglia-Crivelli, Der Böhmische Adel, Nürnberg 1885, s. 55, taf. 40) je bohužel zcela mylný a stejně tak Myslivečkův erbovník (M. Mysliveček, Velký erbovník, svazek 1, Nakladatelství Fraus 2005, s. 122, heslo Brady), který se na jmenovaného autora spolehl.

 

Autor: heraldikaerby

Štítky: Brady, erby-české-šlechty, rodová-heraldika, heraldická-znamení, historie-heraldika, heraldry, wappen, coat-of-arms

Sponzoruje: http://www.furminator-shop.cz/domains/furminator-shop.cz/